Krymští Tataři: Rusové nám zakazují knihy. Věříme v osvobození Krymu. Vládnou tu pořád ti samí. Ukrajinci nás málo podporovali, viděli v nás hrozbu

08.08.2014 9:54

Novinářka Olga Ruděnkovová přináší na stránkách ukrajinského deníku Kyiv Post obsáhlou reportáž z Krymu, kde se zajímala o názory a nálady v tatarské populaci.

 Krymští Tataři: Rusové nám zakazují knihy. Věříme v osvobození Krymu. Vládnou tu pořád ti samí. Ukrajinci nás málo podporovali, viděli v nás hrozbu
Foto: Hans Štembera
Popisek: Před Velvyslanectvím Ruské federace v Praze byl postaven tzv. MikroMaidan na protest proti Vladimiru Putinovi a na podporu Kyjeva

„Ve městě Simferopol nezůstalo pět měsíců po anexi Krymu příliš ukrajinských symbolů. Jediná budova, na které vlají ukrajinské vlajky, patří krymským Tatarům. Ti jsou největší etnickou menšinou na poloostrově a patří zde k původnímu obyvatelstvu. Ze dvou milionů lidi žijících na Krymu se jich plných dvě stě padesát tisíc považuje za Tatary. V budově s ukrajinskými vlajkami sídlí tatarské reprezentativní centrum Medžlis. Zástupce předsedy Medžlisu Narmin Dželajev však tvrdí, že Tatary přesto nelze považovat za proukrajinské," uvádí Ruděnkovová. 

Vztah Tatarů k Rusku, Ukrajině či Sovětskému svazu je podle Ruděnkovové silně ovlivněn negativními historickými zkušenostmi. „Zejména tou z roku 1944, kterou si ještě mnoho starších Tatarů velmi dobře pamatuje. Stalin se tehdy rozhodl potrestat odbojné Tatary a vystěhoval je do Střední Asie. Nebylo to bohužel poprvé, kdy Rusové neblaze zasáhli do vývoje zdejší populace. O 170 let dříve byl Krym, který byl dlouhodobě součástí Otomanské říše, připojen k Ruské říši. Původní tatarské obyvatelstvo bylo utlačováno na úkor Slovanů, kteří sem byli posíláni z celého Ruska," provádí Ruděnkovová krátký historický exkurz. 

V padesátých letech tehdejší sovětský vůdce Chruščov „daroval“ Krym Ukrajině. Pro Tatary se však podle historika Rustema Eminova nic k lepšímu nezměnilo. „Ani ukrajinské orgány se nesnažily nijak o to, aby se mohli odsunutí Tataři vrátit domů. V posledních letech selhala i naše snaha, abychom byli na Krymu uznáni jako domorodé obyvatelstvo, což by posílilo naše zastoupení v městských radách. I proto jsme byli ve styku s Rusy dosazeným premiérem Sergejem Aksjanovem a etnickými Rusy, kteří si přáli opětné připojení k Rusku,“ přiznává Dželajev.

„Na druhou stranu Tataři odmítli podpořit nezákonné referendum, které Rusko využilo jako záminku k záboru celého poloostrova. Nové pořádky proto Tatarům příliš neprospěly. Poslední předseda Medžlisu Čubarov i jeho předchůdce Džemilev mají od ruských úřadů zakázáno vykonávat svoji politicko-reprezentativní činnost. Zároveň je hlášeno několik případů porušování lidských práv, které se týkají Tatarů. Jeden z Tatarů, devětatřicetiletý Rešat Ametov, byl dokonce unesen a později nalezen mrtvý," přibližuje Ruděnkovová situaci. 

Dželajev se obává, že jeho smrt nebude nikdy řádně vyšetřena. „Aksjonov totiž plánuje vyhlásit všeobecnou amnestii, která se bude vztahovat na trestnou činnost, jež byla spáchána v průběhu několika měsíců invaze a následného záboru Krymu. Jsem uvedením tohoto nového zákonu do praxe silně znepokojen. Násilná vražda nevinného muže tatarské národnosti může být prominuta a jeho vrazi nepotrestáni,“ vyjadřuje své znepokojení Dželajev.

„Ukrajinská vláda si byla vědoma národnostního pnutí na Krymském poloostrově. Proto se snažila sympatie Tatarů získat na svoji stranu. Již 20. března letošního roku proto ukrajinští poslanci vyhověli dlouholetým požadavkům a uznali Tatary jako domorodé obyvatele poloostrova. Snaha Ukrajiny však přišla příliš pozdě a nabídla toho Tatarům vzhledem k situaci příliš málo. Důvěru Tatarů se jí proto již získat nepodařilo," píše Ruděnkovová. 

Celou reportáž v angličtině najdete ZDE.

Tataři po mnoha zklamáních nevěří Rusům ani Ukrajincům. „Oba dva státy se nyní přece jenom více snaží získat naši důvěru. Občas se zdá, že v tom snad dokonce soutěží. Ale my dobře víme, že jim nejde o nás. Ukrajince a Rusy zajímá především samotný Krym. Ať už z vojenského, či turistického hlediska,“ říká hlavní imám z regionu Bakchisaraj Ramazan Asanov.

Asanov si stěžuje, že ruské orgány mu znemožňuji vykonávat jeho práci. „Zakázali nám 360 muslimských knížek. Jak mohu vyučovat rusky mluvící děti islámu, když nemám k dispozici přeložené důležité učební pomůcky? Musím nyní vše vysvětlovat svými vlastními slovy. Knížky navíc byly zakázány z vymyšlených důvodů. Žádný extremistický obsah jsem v nich nikdy neshledal,“ stěžuje si Asanov na zásah ruských orgánů.

Poté se ke slovu opět dostává zástupce předsedy krymského reprezentativního orgánu Medžlis Dželajev. Ten tvrdí, že Tataři byli k Ukrajině i přes všechny výhrady zpočátku loajální. „Informovali jsme o probíhajících proruských aktivitách. Varovali jsme je, že to může skončit špatně. Oni nás, bohužel stejně jako vždycky, neposlouchali. Ukrajinská vláda vždy podporovala slovanskou populaci žijící na Krymu. Tataři pro ni nikdy nebyli důležití," stěžuje si Dželajev.

S tímto názorem souhlasí i historik Eminov a dodává, že ukrajinská vláda považovala za největší hrozbu na Krymu právě Tatary, nikoli etnické Rusy. „Současní krymští vůdcové z řad etnických Rusů jsou stejného ražení. Většina z nich je vyloženě protitatarsky naladěná. Nedivim se proto, že už deset tisíc Tatarů z Krymu po jeho anexi Ruskem odešlo pryč. Většina z nich na Ukrajinu,“ říká Dželajev. „Předseda Medžlisu Čubarov se zase před několika dny nechal slyšet, že tři poslanci z Medžlisu opustili Krym na nátlak Kremlu. Jiní byli podle Dželajeva nuceni požádat o ruské občanství," zmiňuje Ruděnkovová. Jak upozorňuje zástupce šéfa Medžlisu Dželajev, na Krymu vládnou v podstatě ti samí politici, kteří ho řídili ještě pod Ukrajinou a z nichž se mnoho vyjadřuje otevřeně protitatarsky.

Čubarov je přesvědčen, že Medžlis bude v opozici i vůči ruským úřadům. Stejně jako tomu bylo kdysi v případě ruského kapitána Pjotra Šmidta, který bojoval proti Ruské říši v roce 1905. „Věřím, že Krym bude jednou opět patřit Ukrajině. Snad v horizontu několika měsíců dojde k nějakému posunu. Jsem si jistý, že poslední slovo ještě nebylo vyřčeno,“ hledí do budoucnosti s optimismem Čubarov.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: pro

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Pláčete na špatném hrobě. Ne, netrefil jste ani hřbitov!“ Vondráček a Benešík v drsné přestřelce. Živě a před kamerami

22:52 „Pláčete na špatném hrobě. Ne, netrefil jste ani hřbitov!“ Vondráček a Benešík v drsné přestřelce. Živě a před kamerami

Lídři Zlínského kraje, sedmi kandidátek na základě průzkumu volebního potenciálu pro ČT, se zúčastni…