Na půdě Pražského literárního domu autorů německého jazyka se ve spolupráci se Spolkem akademiků Židů konala přednáška Tomáše Kociána, který v současnosti vede mise Člověka v tísni v Sýrii. Sám Kocián se rok pohyboval na hranicích Sýrie a Turecka, tudíž má dobrý obrázek o tom, co se tam vlastně děje.

Na úvod Kocián mluvil přímo o působení Člověka v tísni v Sýrii, s tím, že se organizace nestará pouze o uprchlíky v uprchlických táborech, kteří podle něj představují tak 10-15 procent z celkového počtu vysídlených lidí. V současnosti organizace zajišťuje přísun potravin pro zhruba 200 tisíc lidí a vody pro 360 tisíc lidí a snaží se také poskytnout pro děti přístup ke vzdělání. „Je to poměrně velký program, z hlediska financí se jedná zhruba o 30 milionů dolarů, což je přibližně tři čtvrtě miliardy korun.“

Jak je to doopravdy

„Já po tom, co se Sýrií zabývám několik let, vím, že je to vlastně alibismus, do jisté míry,“ komentoval obecně přijaté tvrzení, že je nutné řešit příčiny, nikoli následky. „Z hlediska reálné možnosti řešit ty příčiny je to alibismus a je to alibistické prohlášení, protože ta situace je natolik komplikovaná, tolik složitá, že vlastně i po roce nebo po dvou letech, kdy to intenzivně sleduju, mám pocit... že toho vím míň a míň a že jakékoli řešení v současné době má takových ‚ale‘...,“ vysvětlil Kocián s tím, že všechno je vysoce propletené a že se jedná o „sektářský konflikt“, který probíhá v celém regionu.

Kocián měl k ruce aktuální mapu syrského konfliktu, která byla barevně rozlišená a plná ikonek, jež představovaly jednotlivé armády, jejich sekce, současné boje a mnoho dalšího. Bez výkladu by se v tom člověk nevyznal.