Letošní ročník nese název „Globální systémová transformace: Řešení 21. století pro výzvy 21. století“ a debatovat o něm budou účastníci z řad politiků, představitelů vojenského sektoru, byznysových a technologických lídrů a rovněž inovátorů.

 

Letošní ročník se koná ve zvláštních podmínkách. „Mezinárodní řád založený na pravidlech, jaký jsme znali po roce 1989, definitivně skončil. Nahradil ho roztříštěný a transakční svět, v němž síla běžně vítězí nad konsensem,“ vysvětlují organizátoři.

 

Evropa podle nich čelí hned několika výzvám současně. „Levná ruská energie je minulostí, levná výroba se proměnila ve strategickou zátěž a na americké bezpečnostní záruky se již nelze automaticky spoléhat. Této realitě se musí přizpůsobit i mezinárodní organizace včetně EU a NATO, aby byly akceschopné a odolné vůči novým výzvám,“ vysvětlují organizátoři letošní téma.

 

„Otázkou už není, zda dokážeme obnovit starý řád. To už není možné. Otázkou je, zda se Evropa v novém uspořádání dokáže prosadit jako jednotný a silný hráč, nebo se stane pouhým hřištěm pro zájmy jiných mocností,“ říká Róbert Vass, bratislavský politolog, který GLOBSEC před lety zakládal a dodnes je v bezpečnostním think-tanku prezidentem.

 

Anketa

Který národ více ublížil českému národu?

Rusové

1%

Němci

97%

Nevím / Je mi to jedno

2%

hlasovalo: 7020 lidí

Hlavní debaty v pražském hotelu Hilton tradičně probíhají ve třech velkých konferenčních sálech, laděných tématicky podle otázek, které se tam projednávají. Hlavním a největším je sál nazvaný „Havel stage“, kde se v odkazu prvního českého prezidenta prezentuje „inspirující lídrovství“ v politice i aktivismu. Právě zde budou diskutovat největší „celebrity“ konference včetně předsedkyně Evropského parlamentu Roberty Metsoly, místopředsedkyně Evropské komise Henni Virkkunenové, německého ministra zahraničí nebo prezidentů z Lotyšska a Moldavska.

 

Hned vedle je Schwarzenberg stage, kde se na diplomatické a expertní úrovni má rozvíjet odkaz bývalého českého ministra zahraničí v podobě integrace Evropy a harmonických mezinárodních vztahů. Otevřen byl debatou s ministrem zahraničí Tchaj-wanu na téma „Tchaj-wan a Evropa: Budování odolnosti ve fragmentovaném světě“.

 

Třetím fórem konference je Albright stage, kde se navazuje na „nesmazatelnou stopu ve světové politice“, kterou zanechala bývalá americká ministryně zahraničí, a podstatnou část debat zde tradičně vedou řečníci ve vojenských uniformách.

 

Podle organizátorů je celkem pět klíčových otázek, které už Evropa nemůže odkládat. Tím nejzásadnějším je globální systémová transformace. „Forum chce konfrontovat realitu rozpadu mezinárodního řádu. Každý region se nové situaci přizpůsobuje po svém a spojenectví se vyjednávají v tichosti. Klíčovou otázkou zůstává, jaký řád z tohoto rozkolu vlastně vzejde – a kdo ho bude diktovat,“ myslí si pořadatelé.

 

Druhým tématem je evropská obrana, úzce spojená s válkou na Ukrajině. Lidé z GLOBSEC chtějí položit „provokativní otázku, zda je vyzbrojování Evropy skutečnou strategií, nebo jen účetním cvičením“. Ukrajina, která se už pět let vyzbrojuje na válku s Ruskem, už prý navíc přestává být příjemcem produktů vojenského průmyslu, ale stává se jejich poskytovatelem. 

 

Pod vlivem aktuální íránské anabáze se má řešit i energetika, ekonomika a dodavatelské řetězce. A rovněž téma rozděleného Blízkého východu, početné zastoupení mají v debatách Spojené arabské emiráty. 

Posledním tématem je pak budoucnost Evropy. „Tento blok si bude řešit otázku, zda jsou instituce, rozpočet a politická kultura EU vůbec připraveny na měnící se svět. Evropa budoucnosti potřebuje zrychlit rozhodovací procesy, mobilizovat kapitál a v mnohem větší míře zavádět do praxe moderní technologie,“ vysvětlují pořadatelé.

 

V duchu těchto vizí promluvil na začátku i prezident Petr Pavel. Přimluvil se za vyšší aktivitu EU v oblasti bezpečnosti. S ní je podle něj propojena i strategická podpora Ukrajiny v konfliktu s Ruskem. 

 

 

NATO a EU podle něj nejsou konkurenty a měly by se doplňovat. „Aby vojenské požadavky NATO určovaly směr investic EU a aby investice EU posilovaly odstrašující schopnost NATO,“ vyjádřil svou vizi. EU by měla spolupracovat s Británií, Norskem nebo Kanadou.

 

Inspiraci vidí v Ukrajině, která podle Pavla v posledních letech prokázala mimořádné schopnosti, jak byznys propojit s bezpečností. „Prokázala pozoruhodnou odolnost, získala rozsáhlé bojové zkušenosti a rozvinula technologické inovace,“ ocenil Pavel. Ukrajina podle něj dokázala změnit způsob, jakým Evropa uvažuje o válčení.

 

Podpora Ukrajiny proto není charitou, ale přímou investicí do naší bezpečnosti. „Protože pokud Ukrajina uspěje, bude Evropa bezpečnější. Pokud bude Ukrajina donucena ke špatnému míru, budeme všichni žít s následky po celá desetiletí,“ vysvětloval prezident. 

 

Po výstupu absolvoval ještě tiskový brífink. V atriu hotelu Hilton hned vedle stál propagační stánek „Nezlomná Ukrajina“.

 

Dole v předsálí Stage Havel mezitím vášnivě diskutoval generál Karel Řehka s někdejším bezpečnostním poradcem premiéra Tomášem Pojarem.

 

Psali jsme:

Armádní „cvičení volby“ vyšetřeno. Padly návrhy na disciplinární řízení

Drony Nemesis: Další díl. Nové informace z policejních spisů

Investice do míru. Petr Pavel se zasnil. Rusko se chystá na válku s námi, varoval Řehka

Řehka nebude rád. Z armády zní o L-159 něco úplně jiného, než říká