„Milí čtenáři Parlamentních listů, asi nosím dříví do lesa, ale nemohu si pomoct a musím se hlasitě připojit k mnoha pisatelům článků, kteří stále opakují, že demokracie nejsou pouze práva, ale také povinnosti a odpovědnost. Ano. Demokracie není žádná „cochcárna“, kde si každý může dělat, co se mu zlíbí. Nejlépe je si vždy říci to staré: „Co nechceš, aby lidé dělali tobě, nedělej ty jim!“ otevírá dnešní Nedělní ráno Ivan Vyskočil. A dodává: „Tím se musím vrátit ke zvolení pana Křečka ombudsmanem. Už výběr kandidáta vzbuzoval různé emoce. Lobbovalo se za toho, a jiní za jiného. Dokonce padly výhrůžky, co bude, bude-li zvolen kandidát, který nebude podle gusta některých lidí. Jako by se v poslední době roztrhl pytel s lidmi, kteří si osobují právo do všeho kecat,“ říká užasle herec a dává příklady.
Kádrováci kytek a určování, kdo může být ombudsmanem
„Zvláštní drzost těchto lidí je právě to, že nikdo z nich není k tomuto rozhodování o volbě příslušných funkcí určen. Prostě se určili sami! Posíleni demagogií Milionu chvilek získali přesvědčení, že právě oni mají ten správný pohled na věc a tedy následně i gebír na výběr těch správných a způsobilých osob. Pan Patočka šel dokonce tak daleko, že se rozhodl vlastním tělem bránit panu Křečkovi v převzetí funkce. Umožnit vstup panu Křečkovi do jeho kanceláře pak museli až policisté ČR.“
Psali jsme:
Hysteričtí aktivisté se křečovitě drželi zábradlí
„Sledoval jsem ten zásah v TV a musím vám říci, že mi z toho bylo špatně,“ pokračuje dál Ivan Vyskočil a vysvětluje, co ho šokovalo. „Hysteričtí aktivisté se křečovitě drželi zábradlí a nechali se od policistů odnášet. Víte, když vidíme nějakou trapnost na divadle, říkáme, že to bylo tak trapné, až se nám rolovaly ponožky. Při sledování těchto výstupů se mi snad studem rolovala i kůže na zádech. Díval jsem se na ty opatrné policisty, jak skoro nesměle, aby snad nevyvolali další stížnosti, odnášejí ty aktivistické blázny pryč, za jejich hlasitých protestů a nadávek a dovolávaní se všech možných i nemožných práv. Maně jsem si vzpomněl na francouzské policisty a jejich zásahy proti žlutým vestám. Ti by se s chlapci nemazali v rukavičkách!“ pokyvuje Ivan Vyskočil.
„Ti protestující se dovolávali všech různých práv. Jenom naprosto opomněli, že sami právo porušují. Právoplatně a dle všech regulí zvolenému člověku upírají právo ujmout se svojí funkce,“ popisuje dál to, co ho při sledování reportáže zaujalo, Ivan Vyskočil. „Myslím si, že společnost by měla požadovat vymáhání zákonů a bránění demokratických práv, dokonce i s větší razancí. Demokracie by neměla být proti svým narušitelům slabá!“ míní Ivan Vyskočil a vrací se o několik let zpátky. „Paradoxem je, že pan Patočka i bývalá ombudsmanka Šabatová, byli oba ‚zapleteni‘ do takzvané kuřimské kauzy. To, jestli vzpomínáte, byla aféra jakési sekty a s kotrmelci jisté dívky, která byla chvíli třináctiletou Aničkou, pak zase nějakým klukem a poté dokonce snad třicetiletým mužem, a skrývala se v Norsku. Tahle aféra také nějak podivně vyšuměla do ztracena. (Inu, jako mnoho jiných v našem státě.) Vůbec si nevzpomínám, že by se tato kauza dobrala nějakého konce?“ zamýšlí se herec.
Fotogalerie: - Venku se Štafetou Plzeň
To je vaše představa demokracie? Také jsme neleželi na schodech
„A teď asi to hlavní! Já, a mohu říci, že se mnou mnoho dalších, jsme také nebyli spokojeni s paní Šabatovou. Přesto jsme neleželi na schodech, aby nemohla do úřadu,“ říká dál Ivan Vyskočil a ptá se.
„Tak takto to vy aktivisté chcete? Vy si budete lehat na schody a omezovat někoho, kdo se nelíbí vám, my zas budeme napadat a demonstrovat proti vašim favoritům? A za chvíli se budeme mlátit po hlavách a rvát se na ulicích? To je vaše představa demokracie?“
Rétorika milionchvilkařů, debilblok a žalobníčci a neziskovky
„K nim se přidávají neziskovky, kterým Andrej Babiš také není nakloněn. A neziskové organizace je jen špatný název. Tyto organizace jsou přisáty na státní peníze a jsou naopak velmi ziskové,“ říká herec. „Samozřejmě nehovořím o těch, co se poctivě starají o děti, o staré lidi, nebo o zvířata. To jsou ale takové popelky mezi těmi, pro které je to ohromný kšeft!“ připomíná herec. S tím, že olej do ohně podle něj také přilévají senátoři se svými žalobami, tu na prezidenta, tu na premiéra. „Zejména ti zhrzení z neúspěšné volby na prezidenta jsou zvláště aktivní škodiči. Milióni tu zášť do těch lidí přímo tlačí. Pod líbivými hesly obrany demokracie rozbíjejí společnost. Rozsévají zášť proti vládě, neúctu k institucím a vlastně i nenávist, neúctu a netoleranci k názoru druhých lidí,“ říká naštvaně Ivan Vyskočil.
„Není divu, že se pak mnozí, co nic nejsou, taková občas i lejna u cesty, cítí ohromně, když si mohou jít zakřičet tu na pana premiéra, tu dokonce na pana prezidenta. Ano, to jsou hrdinové naší doby, a ještě mají pocit záslužné práce a podpory z výše zmíněných míst. Jen si možná ti lidé vůbec nepřipouští, že jen rozesírají i svoje vlastní hnízdo,“ říká na závěr herec, a varuje: „Doba kolem nás není klidná. Možná, že co nevidět budeme čelit opět masívnější islámské invazi, která se zatím u nás odehrává jen potichu a nenápadně. Ale nenechte se mýlit! Kořínky už i u nás pevně zapouští. A taková rozdělená a doslova, promiňte, ‚rozesraná‘ společnost je pro takové kořínky půdou přímo nejúrodnější!“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Hora
