Podotkl přitom, že „velice trefný výrok“ se podařil ekonomce Markétě Šichtařové, jež napsala, že „inflace nevznikne ze dne na den“. „To trvá hezky dlouho, aby k ní došlo. To se musí pod tím kotlem topit delší dobu, to není jen tak samo od sebe,“ řekl s tím, že právě toto „zatápění pod kotlem“ bylo největší minimálně od „velké krize z roku 2008“, a proto současnou velmi vysokou hladinu inflace očekával.
Za inflací, která v dubnu dosáhla 14,2 % a je tak na nejvyšší úrovni od roku 1993, podle Klause stojí monetární politika v podobě tzv. kvantitativního uvolňování, tedy „tištění peněz“. „To bylo to rozhazování a vytváření obřích deficitů státních rozpočtů na straně druhé… Pouze to někteří nechtěli vidět a tušit, že to bude mít své důsledky,“ okomentoval Klaus v rozhovoru pro XTV.cz.
Z rostoucí inflace však nemají hrůzu všechny státy. Klaus poukázal, že jsou i takové země, které se ze zvyšování cenové hladiny radují. „Inflace vyhovuje každému dlužníkovi. Každý, kdo nadělal dluhy a děsil se toho, jak bude splácet, tak teď to bude činit ve znehodnocených penězích, bude platit méně, zatímco věřitel prodělává. Ukazuje se, že obřím dlužníkem poslední éry, zejména v období po krizi z let 2008 a 2009, se staly různé státy. A právě tyto předlužené státy se radují, že je inflace, protože je zachrání před krachem a tedy před projevem jejich neschopnosti platit svůj dluh zpátky… Zadlužení inflací klesá. To se týká každé vlády na světě, v neposlední řadě i vlády naší,“ zmínil Klaus.
Dle exprezidenta by současná vláda měla dbát na to, aby nezasahovala do trhu a aby se nesnažila s vysokými cenami bojovat například cenovým stropem. „Vládě bych doporučil, aby neničila trh, protože cena je nejcennější informací na trhu, a aby omezovala agregátní poptávku a tedy snižovala inflační nerovnováhu,“ vzkázal exprezident kabinetu s tím, že „brzdění“ agregátní poptávky může vláda činit zejména pomocí přebytkového státního rozpočtu.
Současné vládě se sice podařilo zkrouhnout rozpočet zamýšlený bývalým premiérem Andrejem Babišem (ANO), přesto to dle Klause nestačí.
Fotogalerie: - Peníze v časech koronaviru
Exprezident také zmínil rozdíl květnového deficitu mezi minulým a letošním rokem. Ten, přestože vzrostl, stále nedosahuje hodnot jako v loňském květnu. Schodek státního rozpočtu ke konci května letos vzrostl na 189,3 miliardy korun, zatímco loni už rozpočet vykazoval deficit 255 miliard korun, což byl nejhorší květnový výsledek od vzniku České republiky.
Odmítl též, že by vyslyšel volání motoristů po levnějším benzínu a naftě pomocí snižování spotřební daně, kterou kabinet premiéra Petra Fialy snížil do konce září o 1,50 koruny na litr. „Já bych to nedělal,“ vyjádřil se Klaus s tím, že kvůli tomuto opatření bude muset vláda řešit náhradu za tento příjem do rozpočtu. Odmítl též názor, že bychom měli snižovat daně na paliva, jak to činí sousední země, jelikož prý „tudy cesta nevede“.
Od ekonomické situace se exprezident přesunul ke konfliktu na Ukrajině. Že by se Ukrajina v dohledné době připojila k EU, to za realistické Klaus nepokládá – i přes jeden z výroků ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že „jeho země už v EU je“. „On je přesně člověk, který míchá přání s realitou…“ ohodnotil Zelenského.
Fotogalerie: - Ukrajinské barvy kolem nás
Co soudíte o Dominiku Ferim? (Ptáme se od 31.5.2022)Anketa
„Já si myslím, že je spíše ve vzduchu jiná varianta: „Že z historické lásky k Ukrajině si ji vezme pod svá křídla Polsko. Koneckonců, Polsko bylo dlouho pánem významné části Ukrajiny,“ míní Klaus.
Klaus se vyjádřil i k nové straně Motoristé sobě svého spolupracovníka Petra Macinky a k výtkám o dopravě v metropoli. Podle exprezidenta aktuální dopravní situace v Praze vznikla „svévolí“ určitých lidí, kteří chtějí dopravu „zastavit a zrušit“. „Chtějí, abychom jezdili na kolech nebo abychom chodili pěšky,“ zmínil.
Boj proti „dezinformacím“ bývalý prezident komentoval s poukázáním, co ve skutečnosti za tímto slovem stojí. „Dezinformace je nesmyslné, prázdné, bezobsažné slovo; ať ti lidé bojují s opačnými názory. Dezinformace je v drtivé většině případů opačný názor,“ rázně podotkl, že slovo dezinformace je „hloupé nafoukané slovo“.
Za „dezinformátora“ by prý šlo označit v takovém to smyslu i europoslance Tomáše Zdechovského, o němž se hovořilo kvůli jeho názoru, že „dezinformace je opakem informace“. „On je v mé terminologii šiřitelem dezinformací, protože je šiřitelem opačných názorů, než mám já. Čili je v mých očích – při použití širokého chápání tohoto slova – dezinformátor,“ řekl Klaus.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: rak
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
