Ministr Petříček hned v úvodu pořadu zdůraznil, že vyjma Karvinska je koronavirová situace v Česku bezpečná a i v Karviné jsou přijímána opatření, která mají situaci zklidnit. Doufá proto, že Slovinsko a státy Pobaltí brzy Česko vrátí mezi bezpečné země.
„My se samozřejmě díváme i na tu metodiku, protože si myslíme, že jsme na hraně těch bezpečných a středně rizikových zemí. A na Karvinsku pracujeme na tom, abychom se vrátili na seznam bezpečných zemí. Pro mě je především důležité zabránit tomu, aby se v Karviné dál zhoršovala ta situace,“ pravil člen vlády.
Petříček má za to, že vláda se situací na Karvinsku zabývala, ale připustil, že bylo možné reagovat rychleji. „Možná se ta situace nedocenila, možná ta opatření měla přijít rychleji, ale já si zároveň jen těžko dokážu představit, že uzavřeme oblast se čtvrt milionem obyvatel,“ podotkl Petříček s tím, že vláda se také snaží znovu nastartovat ekonomiku.
Fotogalerie: - Vyhodnocování vývoje epidemie COVID-19
Konečná připomněla, že OKD je státní podnik, takže stát nese plnou odpovědnost za to, co se v OKD dělo.
„Celou vinu za tu situaci tam nenesou horníci, jak se snaží někteří říkat. Vinu nese krajská hygienická stanice, lokální politici a potažmo celá vláda. Na Karvinsku nefunguje chytrá karanténa. Já jsem vůbec nezpochybňovala, že chcete tu ekonomiku opět otevřít, ale neměli jste plán B, kdyby se objevilo lokální ohnisko. Já to tam nevidím. Jediné, co jsem slyšela, byla snaha hledat viníky mezi horníky. Už od 23. května jste věděli, že na dole Darkov je problém, a vy jste neudělali vůbec nic,“ tepala nejen Petříčka, ale celý kabinet Andreje Babiše (ANO) Konečná.
Ing. Kateřina Konečná
Niedermayer poznamenal, že z hlediska ekonomiky už není možné celý stát znovu uzamknout v karanténě, ale na straně druhé prý musíme situaci řešit. „Mě hodně překvapilo, že když u nás byla ta čísla i v klidných dobách relativně vysoká, tak že se o tom nepsalo. My jsme tady hodně psali o ohniscích v Německu, o jejich jatkách a tak podobně, ale když se podíváte na německá čísla, tak ta jsou v přepočtu na počet obyvatel oproti nám čtvrtinová,“ upozornil Niedermayer.
Petříček však okamžitě oponoval jak Konečné, tak Niedermayerovi, že vláda se snaží situaci řešit, trasovat kontakty nakažených a tak podobně.
Konečnou však nepřesvědčil.
„Vy nejste schopni trasovat. Zeptejte se hygieniků. Armáda tam vůbec nepomáhá. Ta chytrá karanténa tam nefunguje. Zeptejte se těch lidí tam, jak dlouho čekají na výsledky testů. Ve chvíli, kdy máte z jedné strany – z ANO – premiéra, ministra průmyslu i hejtmana kraje (Ivo Vondráka), tak je to politická odpovědnost hnutí ANO. Ti jejich tzv. odborníci to nezvládli,“ udeřila Konečná na největší stranu ve Sněmovně.
Petříček také prohlásil, že „krajská hygiena“ v Moravskoslezském kraji možná neměla dost finančních prostředků na zvládnutí situace, a to zvedlo ze židle Niedermayera.
„Vláda prosadila schodek půl bilionu korun, a vy tady říkáte, že krajská hygiena neměla dost peněz?“ vrtěl hlavou europoslanec.
RNDr. Luděk Niedermayer
Petříček však trval na tom, že vláda nemůže věnovat pozornost situaci v každém podniku a že sám by očekával, že se krajská hygiena ozve a oznámí vládě, že potřebuje více finančních prostředků na řešení lokálního ohniska koronaviru.
Konečná připomněla, že zdravotnictví je plně v kompetenci národních států, a na úrovni EU se tomu věnovalo jen asi 10 europoslanců. A když tato skupina varovala před tím, že koronavirus může přinést problémy, členské státy neposlouchaly. Podle Konečné se to musí změnit, protože se už teď ukazuje, že lék proti koronaviru Remdesivir skupují Američané, a EU tomu jen přihlíží. Podle Konečné to zkrátka a dobře takto nemůže zůstat. „Ukazuje se, že zdravotnictví nemůže zůstat výhradně v kompetenci členských států,“ řekla jasně.
Petříček dal Konečné za pravdu a volal po větší spolupráci členských států EU. Nejvíc by prý pomohlo, kdyby se sjednotila metodika, jak se posuzuje situace v jednotlivých zemích, a jak se nastavuje onen pověstný „semafor“.
Moravec poté přehodil výhybku k plánům EU, jak postavit evropskou ekonomiku znovu na nohy. Jde o plán, jak rozdělovat 750 miliard eur.
Podle Niederamayera je tento plán pro Česko výhodný a je v našem zájmu nebrzdit jeho prosazení – tak jak to teď dělá premiér Andrej Babiš, který předložený německo-francouzský návrh opakovaně hlasitě kritizoval.
Konečná byla podstatně opatrnější než Niedermayer. „Když naposledy Německo předsedalo EU, tak se prosazovala Lisabonská smlouva, takže já mám trochu strach z toho, co všechno se pod německým předsednictvím může dohodnout,“ varovala.
Je přesvědčena, že v koronavirové krizi je třeba pomáhat rychle, ale osobně souhlasí s Andrejem Babišem v tom, že mezi hodnotícími kritérii pro rozdělování pomoci nemá být nezaměstnanost v členských státech v posledních letech.
Konečná má navíc pocit, že „program pomoci“ vlastně není ničím jiným než programem tzv. Green Deal převlečeným do nového hávu, což nepovažuje za správné.
Niedermayer se tady postavil proti Petříčkovi i Konečné.
„Pan premiér kritizuje to jedno kritérium, ale je dobré si to přečíst a zjistit, že tam je mnohem víc těch kritérií. Mně se to kritérium nezaměstnanosti také nelíbí, ale není fér vypichovat toto jedno kritérium a přehlížet ta kritéria, která jsou pro nás výhodná. Pro nás je vlastně tím největším vítězstvím to, že bude zachován původní rozpočet,“ zdůraznil s tím, že v této podobě Česko z EU dostane o stovky miliard korun víc, než do společného rozpočtu odvede.
Upozornil také na skutečnost, že když po větší flexibilitě finanční pomoci volá právě Babiš, tak to řada jeho kolegů z Evropského parlamentu vnímá tak, že má vlastně na mysli více dotací pro své firmy, které dočasně odložil do svěřenského fondu.
Niedermayer by od vlády očekával že se bude věnovat více budoucnosti EU v příštích sedmi letech. Místo toho se kabinet Andreje Babiše vymezil proti rezoluci Evropského parlamentu ve věci možného střetu zájmů Andreje Babiše.
Konečné prý v diskusi o evropské pomoci chybí také odpovědi na otázku, z čeho se to bude platit, to jest – jaké společné evropské daně by mohly být zavedeny, zda EU bude věnovat pozornost daňovým rájům a tak podobně.
„Pro mě jsou rezoluce Evropského parlamentu kusem papíru, kterým si někdo chce řešit to, že neřeší podstatnější věci. Na druhé straně jsem přesvědčena, že své miliardáře si máme řešit sami,“ zdůraznila Konečná – s tím, že zbytečnou považovala jak rezoluci Evropského parlamentu, tak reakci české vlády, která se proti této rezoluci ostře ohradila.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: mp
