Evropská unie se v rámci svého boje proti klimatickým změnám chystá zavést novou daň, která má zatížit dovoz komodit podle jejich tzv. uhlíkové stopy. Na podobě návrhu se po několikaměsíčním jednání dohodly vlády členských států s Evropským parlamentem. Vytyčeným cílem tohoto regulačního opatření, označovaného také jako mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích, má být ochrana evropských výrobců před konkurenty ze zemí, které neregulují emise oxidu uhličitého.
Nová daň se má vztahovat na komodity, které představují zátěž z hlediska znečištění, jako je železo, ocel, cement, hliník a hnojiva. Firmy, které tyto komodity dovážejí do Evropské unie, budou za tímto účelem muset nakoupit certifikáty obdobné emisním povolenkám, které již v současnosti musí kupovat domácí výrobci. Tím má dojít ke srovnání podmínek a ochraně evropského průmyslu před levným konkurenčním zbožím z převážně rozvojových zemí. „Díky této směrnici bude znečišťovatel skutečně platit. Tlačíme na zbytek světa, aby udělal totéž,“ říká holandský europoslanec Mohammed Chahim z frakce socialistů, který se podílel na vyjednávání návrhu. Podle Chahima je toto opatření jedním z mála nástrojů, jimiž může Evropská unie dotlačit zbytek světa k tomu, aby následoval její klimatickou politiku.
Opatření má vejít v platnost od 1. října 2023. Firmy však nejprve budou mít jen povinnost oznamovat emise skleníkových plynů. Tzv. uhlíková daň jako taková má začít platit až později. Podle vyjádření bruselských činitelů budou některé státy moct získat výjimku, pokud mají klimatickou politiku na stejné úrovni jako EU. V této souvislosti se v médiích mluví zejména o Spojených státech. Proti plánované uhlíkové dani na import zboží do EU však protestují někteří silní hráči globální ekonomiky. Ministři životního prostředí Brazílie, Jižní Afriky, Indie a Číny loni vydali společnou deklaraci, v níž vyjádřili své znepokojení nad tímto projednávaným opatřením, které označili za diskriminační a narušující volný obchod. Představitelé těchto států považují za nespravedlivé, že Evropa, která prý nejvíce profitovala z dosavadního znečišťování planety v rámci ekonomického růstu, nyní chce bránit v rozvoji stále se rozvíjejícím částem světa.
„Kde si EU bere právo kontrolovat země, jako je Indie? Někdo, kdo stál v čele toho, co způsobilo klimatické změny, není zrovna legitimní autoritou, která by dnes mohla hnát ostatní k odpovědnosti,“ kritizuje návrh Charmi Mehta z indického think-tanku Finance Research Group.
Podle deníku Financial Times se někteří analytici dokonce domnívají, že by některé aspekty tohoto plánu mohly odporovat pravidlům Světové obchodní organizace (WTO).
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: AKS
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
Orel první
