Reportáž Financial Times začíná v Paříži. V historické čtvrti Marais je téměř dvě stě let stará budova, spoluvlastněná majiteli bytů a jiných prostor. Ti se shodují, že nyní uvažují o prodeji nemovitosti, protože se dostávají do neřešitelné situace.

Od roku 2023 jsou v zemi postupně zaváděna přísná pravidla pro energetické hodnocení budov. Obdoba našich energetických štítků je klasifikována od A po G, přičemž v nemovitostech této nejnižší kategorie je už nyní zakázáno uzavírat nové nájemní smlouvy. Od roku 2028 má totéž platit pro kategii F, od roku 2034 i pro E. V těchto kategoriích je aktuálně asi čtyřicet procent francouzských staveb.

Patří k nim i dům v Marais. Jeho spolumajitelé momentálně řeší, zda investovat asi 100 tisíc euro na výměnu střechy. Ta jim však s energetickým hodnocením příliš nepomůže, potřeba by bylo zateplení fasády. Na tu se ale nemůže sáhnout kvůli předpisům o památkové ochraně.

Majitel podkrovních prostor, využívaných jako ateliér, reportérům otevřeně říká, že uvažuje o prodeji. Je otázka, jakou cenu dostane. Začíná být zřejmé, že tento dům patří k těm, které „propadnou“ systémem reformy a dostanou se do neřešitelné situace.

Macronova vláda v boji proti uhlíkové stopě vyhlásila akci proti energeticky náročným budovám. Je prý spočítáno, že kvůli tomu je do ovzduší vypouštěna až třetina uhlíkové stopy.

Výsledkem byl ambiciozní plán na zateplování budov, motivovaný cukrem dotací i bičem administrativních zákazů užívání energeticky náročných budov.

Do dotačního programu na zateplení bylo jen letos alokováno pět miliard eur, mnohem více oproti loňským 3,4 miliardám. Zpráva senátorů, zpracovávaná experty Zelených, ovšem požadovala plných 25 miliard euro ročně.

Navíc se hovoří o dlouhém a náročném schvalování žádostí o dotace.