BIS: Migrační krize je překonána

BIS v kapitole o ochraně významných ekonomických zájmů kladně hodnotí efekt nově zřízeného registru smluv. Dodává však, že některé státem ovládané subjekty se předpis snažily účelově obcházet. „BIS zaznamenala případ, kdy státem vlastněná akciová společnost účelově emitovala veřejně obchodovatelné cenné papíry, aby naplnila výjimku ze zákonné povinnosti smlouvy zveřejňovat,“ stojí ve výroční zprávě.

BIS ve zprávě uvádí, že pokračovala řada trendů z předchozího roku. Stát se například potýkal s důsledky chybných rozhodnutí u zakázek na informační a komunikační technologie (ICT). „Veškeré ICT tendry narážely především na nedokonalé smlouvy z předchozích období,“ stojí ve zprávě. Smluvní mezery podle BIS používali současní dodavatelé k tomu, aby mařili pokusy vypsat otevřenou soutěž a nutili prodloužit dříve uzavřenou smlouvu.

Celá zpráva ZDE

BIS konstatuje, že k těmto obstrukcím používaly společnosti třetí strany, aby chránily svou reputaci. „Například se snažily motivovat jinou společnost, aby napadla rozhodnutí investora,“ uvádí zpráva. Někteří zadavatelé mají podle BIS navíc problém vypsat zakázku tak, aby ji neúspěšní soutěžitelé nemohli úspěšně napadnout.

V případě státem ovládaných společností, které místo zákona o veřejných zakázkách mohly postupovat například podle vlastního vnitřního předpisu, BIS popsala několik konkrétních případů, kde se nedodržování vnitřních norem stalo „etablovaným systémem, který vedl ke značným ztrátám“. „Podmínkou existence takového systému byla vždy vědomá, pasivní či aktivní, účast osob z vyššího managementu a více či méně dysfunkční kontrola vykonavatele akcionářských práv,“ uvádí zpráva.

BIS také upozorňuje na rozpory mezi ekonomickou výhodností zakázek a bezpečnostními zájmy. „Typickým příkladem je bezpečnost státních ICT systémů, kdy pro určité dodavatele není problém naplnit formální bezpečnostní požadavky pro účast v tendru, ačkoliv jsou jasně spojeni s relevantními bezpečnostními riziky,“ uvádí. V ICT sektoru i mimo něj takovou situaci pozorovala tajná služba u společností z Číny či Ruska.

Jak vypíchl server Aktuálně.cz v souvislosti s Ruskem, ruští agenti loni v Česku posílili svou dezinformační kampaň. V zemi také aktivně kromě Ruska působí i čínská tajná služba.

Původní text ZDE

Kontrarozvědka také upozorňuje na rostoucí nebezpečí ovlivňování veřejného mínění zkreslenými informacemi s cílem získat ekonomický prospěch na úkor státu. Legální i nelegální snahy ovlivňovat kroky různých orgánů pozorovala nejčastěji u institucí se vztahem k energetice, dopravě, zdravotnictví a finančnímu sektoru.

BIS loni získala nové poznatky o bojovnících Islámského státu

Bezpečnostní informační služba (BIS) v loňském roce získala informace o člověku, který odjel z Česka a připojil se k teroristickým organizacím v Libyi a Sýrii. Tuzemská kontrarozvědka to uvedla ve výroční zprávě za rok 2016, kterou dnes zveřejnila. Tajná služba také získala detaily o kontaktech jednoho cizince, který žil v Česku a v roce 2015 odjel bojovat za Islámský stát (IS).

V roce 2015 BIS informovala o sedmi lidech, kteří odjeli do Sýrie se záměrem připojit se k teroristickým organizacím, jako je IS. Tito lidé byli z islámského světa, v tuzemsku pobývali krátkodobě a nebyli to Češi.

Návrat těchto bojovníků zpět do Evropy tajná služba označila za bezpečnostní riziko, na které se loni zaměřila. „Pro většinu navrátilců z bojů v Sýrii nebo Iráku nebyla ČR cílovou destinací, ale její území mohlo být podobně jako v roce 2015 využíváno k jejich tranzitu dál do západní Evropy,“ uvedla BIS.

BIS sledovala také aktivity Iráčanů, kteří byli v minulosti úzce svázáni s režimem Saddáma Husajna. Obecně totiž platí, že jádro IS tvoří příznivci bývalého iráckého režimu. V Česku jsou podle kontrarozvědky jedinci, kteří mají minulost spojenou s dřívějším vládním a bezpečnostním aparátem. „Nicméně v roce 2016 se mezi nimi neobjevil jedinec, který by představoval riziko pro zachování bezpečnosti ČR,“ upozornila výroční zpráva.

Tajná služba se v loňském roce zaměřila také na aktivity Čechů, kteří se zapojili do podpory kurdských milicí bojujících proti IS. Za krajně nebezpečné označila počínání těchto lidí, při kterém nelegálně překračovali hranice mezi státy Blízkého východu. „Pokud nebyli přímo ohroženi na životech, hrozilo jim minimálně obvinění z podpory terorismu. V těchto případech BIS nezjistila žádné informace o jejich podílu na činnosti, kterou by bylo možné hodnotit jako teroristickou,“ stojí ve výroční zprávě.

V sekci o terorismu BIS také píše o několika jednotlivcích, kteří se ve svých projevech inspirovali myšlenkami vycházejícími z islamistických ideologií. „Nositelé těchto myšlenek však zůstali ve svých názorech osamoceni, nedostali prostor k tomu, aby své názory a postoje mohli šířit v české muslimské komunitě, jejíž umírněný charakter byl zachován,“ uvedli zpravodajci.

Žádnou negativní reakci tuzemské muslimské komunity podle BIS nevyvolaly ani projevy proti islámu, které se objevily na několika veřejných akcích. Tajná služba je nejmenuje, ale z kontextu vyplývá, že jde o akce Martina Konvičky, při kterých se například před brněnskou mešitou zapaloval korán, nebo akce, při níž inscenoval přepadení pražského Staroměstského náměstí bojovníky IS.

Česko loni čelilo masivním kyberšpionážním útokům z Ruska

Česko v minulém roce čelilo rozsáhlým počítačovým špionážním útokům z Ruska. Nejaktivnější byla kampaň APT28/Sofacy zaměřená na rozmanité oblasti od diplomacie a vojenství, přes vědu a výzkum až k akademické sféře.

Kampaň využívala k útokům proti českým cílům počítačovou infrastrukturu umístěnou v zahraničí. Útočníci se dostali do několika soukromých e-mailových účtů osob s vazbami na české vojenské prostředí. Z účtů se mohli dozvědět mimo jiné množství osobních informací o jejich majitelích. Terčem se stala také česká vojenská výzkumná instituce. V průběhu podzimu loňského roku Sofacy zaútočila na ministerstva zahraničních věcí a obrany v evropských státech.

Ruská kyberšpionážní kampaň APT28/Sofacy necílí pouze na data jako taková, ale v poslední době se zaměřuje na krádeže osobních údajů a přihlašovacích údajů do informačních a komunikačních systémů. Zcizená data a informace mohou být podle BIS využívány k politickým a vědecko-průmyslovým účelům, ale i k dehonestaci určitých lidí či přímo států, k dezinformacím, případně k vydírání.

Podle BIS také domácí hackerská skupina loni napadla webové portály několika státních institucí a serveru hostujícího internetové stránky významného českého státního představitele. Informace o zjištěné zranitelnosti se mohla tato skupina pokusit prodat ať už přímo dotčeným státním institucím, nebo například osobám z hackerského prostředí. Hackeři z ČR také objevili na portálu jedné banky působící v ČR konkrétní zranitelnost, kterou využili pro přístup do jejího informačního systému.

Na začátku minulého roku se objevila informace o napadení e-mailové schránky premiéra a předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky a několika poslanců ČSSD. Letos v lednu pak oznámilo ministerstvo zahraničí napadení svých e-mailových účtů. Hackeři se dostali do desítek e-mailových schránek zaměstnanců ministerstva včetně náměstků a ministra. Útok mohl trvat několik měsíců.

BIS při šetření napadení síťových zařízení kyberšpionážní kampaní získala rovněž informace o nezabezpečených portech na IP adresách několika českých ministerstev. Některé porty otevřené do internetu umožňovaly přímý přístup k autentizačním formulářům. Služba také pokračovala v šetření možného napadení routerů dvou českých státních úřadů.

V průběhu roku poskytla BIS Národnímu bezpečnostnímu úřadu informace o rozcestníku, který umožňuje přístup k doménám využívaným pro elektronické útoky. Tyto domény pak zpravidla slouží pro krádeže údajů k bankovním účtům, nebo jsou zdrojem pro stažení škodlivých kódů. Mohou být využité k napadení kritické informační infrastruktury nebo významných informačních systémů na území ČR a následné špionáže či napadení.

Migrační krize roku 2015 byla podle BIS loni v ČR překonána

Migrační krize z roku 2015 byla v loňském roce v Česku podobně jako ve většině států Evropské unie překonána, konstatovala dnes ve své výroční zprávě za rok 2016 Bezpečnostní informační služba (BIS). V roce 2016 bylo v Česku zaznamenáno kolem 5300 případů nelegální migrace, jen desetinu případů tvořili uprchlíci z Afghánistánu, Sýrie či Iráku, pro které byla republika jen tranzitní zemí. V kapitole o organizovaném zločinu BIS rovněž upozornila na snahy lobbistů o ovlivňování zákonodárného procesu, například u protikuřáckého zákona.

BIS ve zprávě konstatuje, že pro vývoj migrační krize byla klíčová instalace plotů, zábran či nasazení armády na hranicích balkánských zemí, ale také dohoda mezi Evropskou unií a Tureckem platná od 20. března 2016. „Ve většině států EU, s výjimkou zejména Řecka a Itálie, byla migrační krize překonána, to plně platí i pro ČR,“ uvádí tajná služba ve své zprávě.

V roce 2015 podle BIS kulminovaly počty Syřanů, Afghánců a Iráčanů, kteří projížděli přes české území. Bezpečnostní opatření však v říjnu zájem uprchlíků o cestu přes ČR snížila. „V roce 2016 opět poklesla tranzitní migrace přes ČR, v posledním čtvrtletí na zcela marginální hodnoty,“ uvádí BIS. Z celkových 5300 případů nelegální migrace tvoří až 85 procent porušování pobytového režimu, nejčastěji občany Ukrajiny, Ruska, Vietnamu či Kuvajtu.

V kapitole o organizovaném zločinu BIS rovněž uvádí, že přetrvávaly snahy klientelistických skupin o ovlivňování úředníků některých ministerstev a podřízených úřadů. „BIS nadále sledovala případy snah o ovlivňování legislativního procesu,“ stojí ve zprávě. Za příklad uvádí kontrarozvědka protikuřácký zákon, který napodruhé schválila Sněmovna loni v prosinci. Od závěru května norma zapovídá mimo jiné kouření v restauracích a dalších pohostinských zařízeních.

Lobbistické skupiny podle BIS věnují masivní pozornost i větším samosprávám. Pokoušejí se ovlivnit rozhodovací procesy či významné městské společnosti. „Jako nejproblematičtější se vyprofilovaly oblasti veřejného zadávání zakázek a obchodu s městským majetkem, ve kterých za přítomnosti klientelismu, korupce a střetu zájmů docházelo k nelegitimnímu či dokonce nelegálnímu vynakládání veřejných prostředků,“ stojí ve zprávě.

V oblasti tradičního organizovaného zločinu BIS předala řadu necíleně získaných poznatků policii a státním zástupcům. Výslovně zmiňuje aktivity organizované skupiny složené z Ukrajinců, Moldavanů a Rumunů, kteří zajišťovali přepravu a zaměstnávání Rumunů v zemědělství a potravinářství. Pod příslibem vysokého výdělku je vylákali do ČR, kde jim odebrali pasy a fyzickým i psychickým nátlakem je bez náležité odměny a pod neustálým, často i ozbrojeným dohledem přiměli k nucené práci.