Když byla na stole varianta, že premiér Bohuslav Sobotka podá demisi, spekulovalo se o tom, kdo ho nahradí. Nebylo možné opomenout variantu, že se předsedou vlády stane současný vicepremiér Pavel Bělobrádek. Byl by ochoten takovou roli přijmout? „Pěkný den, ano, z funkce vicepremiéra to už není takový skok,“ odvětil Bělobrádek. A přidal smajlíka.
MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA
Premiérem však v tuto chvíli nebude, protože Bohuslav Sobotka (ČSSD) demisi vlády nepodal a místo toho se rozhodl podat návrh na odvolání svého ministra financí Andreje Babiše z vlády. Podle Bělobrádka to jsou možná překvapující kroky, ale jako předseda vlády na ně má Sobotka plné právo.
Prozradil také, že Andrej Babiš údajně dává najevo, že příliš nestojí o volební spolupráci s Bělobrádkem a prvním místopředsedou lidovců Marianem Jurečkou. Jestliže snad hnutí ANO v říjnu vyhraje parlamentní volby, tak ani Bělobrádek ani Jurečka v příštím kabinetu pravděpodobně nebudou. Volby ale ještě nebyly, není jasné, kdo je vyhraje, a tak je podle Bělobrádka zbytečné o tom teď spekulovat.
MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA
Další občan namísto dotazu vyzýval Bělobrádka k okamžitému odchodu z vlády, jelikož si dovolil vyslovit názor, že by nahrávky Andreje Babiše (ANO) s novinářem Markem Přibilem měla prověřit BIS. „Dnes jsem se zde dočetl, že chcete úkolovat NKÚ a BIS. Tímto jste výrazně překročil mantinely právního státu. Nikdo kromě vás tady nechce návrat před rok 1989, kdy politici likvidovali svoje oponenty pomocí tajné služby. Zvážíte svoji okamžitou rezignaci?“ zeptal se pan Zahradník.
A Bělobrádek se odpovědi nevyhnul. „Pěkný den, úkolovat je nemohu, to mohou vláda, premiér a prezident. Ale dát podnět určitě mohu. Nechci nikoho likvidovat, ale vše řádně prošetřit,“ odvětil.
Další otázky a odpovědi naleznete zde.
Došlo i na azylovou politiku Německa. Paní Tereza P. má obavy, že se do Německa dostanou teroristé z Tálibánu a pak tady ve střední Evropě mohou nastat krušné časy.
„Dobrý den, proč ČR neřeší problém bezmezné azylové politiky Německa, která se stává vysokým rizikem bezpečnosti občanů ČR z důvodu otevřených hranic s touto zemí. Podle vyjádření ministerstva vnitra Německa eviduje Německo na svém území tisíce bývalých vojáků Tálibánu – kteří to přiznali v pohovorech a dostali azyl, jelikož by jim v Afghánistánu hrozil trest smrti... Tak se ptám, proč naši vojáci bojovali proti Tálibáncům, když je teď země EU přijímají? A co třeba msta za boje proti Tálibánu? A jak zjistíme, zda tito lidé nejsou stále aktivní vojáci Tálibánu? A proč ČR má vůbec důvěru v azylovou politiku Německa, která je děravá jako cedník? Vyšlo najevo, že plno teroristů dostalo azyl, dokonce i němečtí občané, děti potomků přistěhovalců se vydávají za azylanty a chystají teroristické útoky... Jaká vláda má proti tomu opatření, aby tito lidé nepřekročili hranice ČR? Chci konkrétní opatření a ne je nahánět po celém území ČR... Odvádíme daně na bezpečnost státu jen pro krásná slova???“ zeptala se čtenářka.
Vicepremiér jí odpověděl, že nemá k dispozici žádné informace, které by potvrzovaly to, co dáma píše.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
