Jste předseda výboru pro evropské záležitosti. Úkolem VEZ je především parlamentní kontrola evropské politiky české vlády. Ta však byla podle odborné veřejnosti v minulých letech spíše formální, a to i přesto, že se uvádí, že 60-80 % české legislativy pochází z evropské úrovně. Souhlasíte s touto kritikou, a co se jako předseda výboru snažíte udělat pro nápravu?

V Poslanecké sněmovně jsem od podzimních voleb a předsedou výboru jsem se stal až začátkem tohoto roku, takže teď nechci srovnávat a hodnotit minulá období. Výbor má rozsáhlé pravomoci v legislativní oblasti, ale také možnosti se vyjadřovat ke koncepčním materiálům vlády nebo k některým personálním záležitostem, například k českému nominantovi na eurokomisaře. Tyto možnosti využíváme a věřím, že se podaří dostat evropský výbor tam, kam právem patří, tedy mezi prestižní výbory sněmovny. Za velmi důležitou považuji diskuzi a výměnu informací s dalšími aktéry v evropské agendě, jako jsou europoslanci nebo naši zástupci ve Výboru regionů apod. Musím ale dodat, že i když je pozice předsedy důležitá, bude velmi záležet i na ostatních členech. Já jsem jen „první z rovných“.          

Je podle vás v pořádku, že jsme tolik ovlivňováni evropskou legislativou? Nejsou některá nařízení či směrnice až příliš striktní?

Pokud máme výhrady, musíme si uvědomit, že nerozhoduje Brusel, ale že se rozhoduje v Bruselu. Ve všech unijních institucích má každý členský stát své zástupce, Českou republiku nevyjímaje. V těchto dnech se vedou debaty o českém zástupci v Komisi, která je často kritizována za přílišnou byrokracii a uzurpaci pravomocí na úkor národních vlád. Myslím, že teď je ta správná chvíle, kdy vlády jednotlivých členských států mohou do Evropské komise vyslat zástupce, kteří si uvědomují, že společným zájmem je subsidiarita. Není to tedy „o nás bez nás“.