Abdul spolu se svou rodinou před čtyřmi lety Sýrii opustil, když v jejich čtvrti vybuchla bomba a nálet poničil i jejich dům. Rodina našla dočasné útočiště v Turecku a mladý Syřan se vydal do Libanonu, kde rok pracoval. Server HateFree.cz napsal, že jen co vydělal nějaké peníze, jeho cesta vedla dál do Řecka a poté na vysněnou cestu do Velké Británie. Jenže přestupní stanicí byl pro něj slum na okraji pobřežního francouzského města Calais, kde do řízené likvidace tábora v říjnu 2016 žily tisíce uprchlíků snažících se dostat do Anglie.

„Byl jsem si jistý, že zemřu. Nikdy v životě jsem nezažil takový teror. Lidé kolem nás běžně v Calais umírali. Bylo to děsivé a nebezpečné,“ vzpomíná Abdul. Když se pak tajně dostal vlakem do Británie a cizinecká policie ho zadržela, byl neskutečně šťastný. Spolu s další pětistovkou mladých žadatelů o azyl byl umístěn na jedné z ubytoven v Birminghamu, kde ho v létě 2016 potkala Ingrid. „Potkala jsem Abdula a okamžitě na mě udělal ohromný dojem, protože se tak moc snažil mluvit anglicky a byl tak motivovaný studovat vysokou školu,“ upřesnila Ingrid a dodala, že setrvali v kontaktu a ona mu přes Facebook poslala knihy.

Ingrid, která doma měla už tři děti, se dlouhodobě zapojovala do pomoci lidem na útěku – ať už v Řecku, ve zmíněném Calais nebo v britských střediscích. Před časem prý založila i vlastní organizaci CalAid Surrey. Server HateFree.cz také informoval o tom, že když prý Abdula při návštěvě ubytovny, kde dočasně pobýval, potkala, pozvala ho na den k sobě domů.