No Go Zones: How Sharia Law Is Coming to a Neighborhood Near You, tak z ní celý název knihy z pera Raheema Kassama, ke které napsal předmluvu někdejší vůdce britské UKIP Nigel Farage. O existenci no-go zón, tedy okrajových čtvrtí evropských a amerických metropolí, kde dominuje muslimské obyvatelstvo a policisté mají velké problémy prosazovat tam zákony dané země, se hovoří zejména v souvislosti se západoevropskými zeměmi.
Jak ovšem ve své knize tvrdí jednatřicetiletý Kassam, no-go zóny se stávají realitou i ve Spojených státech. „Jejich počet bude v USA narůstat, pokud nebudou Američané dostatečně ostražití a nepostaví se proti masové migraci a politické korektnosti. Nepomáhá ničemu a nikomu, pokud někdo popírá, že v těchto místech dochází k nárůstu zločinnosti, včetně znásilnění,“ píše Kassam a uvádí čtyři hlavní známky toho, že se z části města stává no-go zóna.
Celý text v angličtině je ZDE.
„V prvé řadě je důležité se ptát, jestli přistěhovalci v produktivním věku mají práci. V některých evropských no-go zónách se mohou muslimští přistěhovalci věnovat jen posedávání v kavárnách a navštěvování mešit. Nemusí se starat o své příjmy, protože ty jim zajistí západní vlády. Přesně to vyhovuje levici, jejímž cílem je udržovat lidi v závislosti a chudobě,“ konstatuje Kassam, který za další důležitý aspekt považuje halal porážku.
„Aby bylo možné určitý prostor označit za no-go zónu, je také signálem výskyt halalového masa, se kterým může souviset i ryze kriminální činnost. V roce 2006 se tak například ukázalo, že majitel řetězce restaurací La Shish v Michiganu Talal Chahine se vyhýbal placení daní a poslal asi 20 milionů dolarů teroristické orgaiazci Hizballáh. Nemluvě o samotném krutém způsobu, jakým se při halal porážce zabíjejí zvířata.“
„V neposlední řadě je třeba zmínit nošení hidžábu, nikábů a burek. Islámští aktivisté sice tvrdí opak, ale nošení těchto pokrývek a oděvů je často tvrdě vynucováno. Nezapomínejme, že dokonce i v zemích Blízkého východu ženy proti zahalování protestují. Při jedné takové demonstraci se v roce 1979 sešlo v Íránu přes 100 000 žen,“ uvádí Kassam s tím, že vedle nezaměstnanosti, zahalování a halal masa signalizuje existenci no-go zóny také větší počet mešit na jednom místě.
„Větší počet mešit ještě nemusí nutně znamenat, že jejich imámové horují pro radikální islám. Nicméně je to předzvěst toho, že se daná oblast začíná měnit. Původní místní komunita se pozvolna začíná stávat menšinou. Na balkonech sídlištních domů ve Velké Británii se objevují satelity pro příjem jiných než britských televizních kanálů,“ píše Kassam, který je členem UKIP a zároveň působí jako šéfredaktor serveru Breitbart News London.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
