Nejvyšší žalobci přezkoumali zákonnost postupu Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, od kterého nelze oddělit ani přezkoumání postupu policejního orgánu Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). „Předně je nutno konstatovat, že celé trestní řízení bylo zahájeno a vedeno důvodně. To znamená, že již od samého počátku prověřování byl dán reálný předmět trestního řízení, tedy existovalo vážné a důvodné podezření, že došlo k neoprávněnému úniku informací z trestního řízení, a z toho důvodu byly policejní orgán (GIBS) a stejně tak i dozorové státní zastupitelství (VSZ v Olomouci) oprávněny a povinny provádět úkony trestního řízení za účelem objasnění a prověření podezření ze spáchání trestného činu,“ uvedl mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý.

V rámci probíhajícího prověřování bylo provedeno mnoho úkonů trestního řízení, které s ohledem na neveřejný charakter přípravného řízení nebude NSZ blíže specifikovat. Lze konstatovat, že provedení těchto úkonů bylo důvodné a zákonné, vysvětlil dále Malý.

V dané věci bylo podle něj rovněž důvodné a v souladu se zákonem, aby podal vysvětlení policejní prezident Tomáš Tuhý stejně, jako podávaly vysvětlení i jiné osoby, jejichž identitu opět s ohledem na neveřejný charakter přípravného řízení nebude Nejvyšší státní zastupitelství zveřejňovat.

„Přesto bylo ve věci zjištěno pochybení, a to jednak pochybení policejního orgánu GIBS, jednak pochybení dozorové státní zástupkyně VSZ v Olomouci. Pochybení policejního orgánu GIBS spočívalo v tom, že v záznamu o zahájení úkonů trestního řízení nesprávně vymezil předmět trestního řízení z hlediska přesnosti popisu prověřovaných skutkových okolností (směr komunikace mobilních telefonů) a následně adekvátně nereagoval na aktuální skutková zjištění, ačkoliv již měl k dispozici znalecký posudek Kriminalistického ústavu, ze kterého bylo možné dovodit, kdo byl v předmětné komunikaci odesílatel a kdo byl příjemce zpráv,“ konstatoval Malý.