Švihlíková píše o novele regulace družstevních záložen. Ty byly již od devatenáctého století významnou částí tehdejšího finančnictví. Dnes však tvoří pouhých 0,6 procenta jeho objemu. Podle Švihlíkové dostaly družstevní záložny zabrat zejména v devadesátých letech, která výrazně poškodila jejich pověst.
Přitom v USA prý nyní zažívá družstevní spoření boom, a Evropský parlament vydal zprávu, podle které výrazně přispívá k překonání finanční krize. Vláda se však prý inspirovala spíše radami Mezinárodního měnového fondu, který v roce 2012 záložny kritizoval a vyzýval k jejich restrukturalizaci.
Celý komentář Ilony Švihlíkové ZDE.
Švihlíková připouští, že ne všechny záložny se nacházejí v dobré kondici. Alarmující je prý zejména poměr selhávajících úvěrů. U bank je jich šest až sedm procent, u záložen dvacet až třicet. Jenže novela podle ekonomky těžko přinese změny.
Jedná se o stanovení limitu poměru členského vkladu ke splacenému základnímu vkladu. Ten byl prý nastaven tak, že může vést k opačnému efektu - likvidaci až dvou třetin záložen, samozřejmě včetně mnoha zdravých.
Zmíněná zpráva MMF navíc podle Švihlíkové výslovně kritizuje i Českou národní banku, která prý na některé záložny, zejména ty menší, nedostatečně dohlížela. Podle Švihlíkové je všeobecně známo, že centrální banka nemá záložny ráda. Je tedy prý možné, že toto ustanovení sama preferuje. Jednak aby záložny zničila, a jednak aby zametla stopy po svých selháních.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
