Závěry prezentací a průzkumu ukazují, že stát digitalizovat chce, snaží se občanovi umožnit komunikovat elektronicky, akceptuje další identifikační prostředky i od soukromých poskytovatelů a tak dále. Na druhou stranu jsou občané málo informovaní, proces se často zdá velmi náročný nebo ne příliš efektivní. Podívejme se na některá čísla.
Jak na konferenci uvedl Petr Kuchař z Ministerstva vnitra, alespoň jedním identitním prostředkem, tedy například datovou schránkou nebo bankovní identitou, už disponuje pět a půl milionů občanů. V praxi ho zatím použilo 1,8 milionu. K nárůstu uživatelů digitálních služeb přispěla za poslední rok právě bankovní identita. Nejvíce aktivní jsou v této oblasti klienti České spořitelny. Téměř půl milionu z nich využilo svou bankovní identitu v kontaktu se státem. Následují pak klienti ČSOB (více než 300 tisíc) a Komerční banky (téměř 240 tisíc).
Průzkum společnosti Gordic* ukázal, že navzdory počtu identitních prostředků Češi digitalizaci veřejnosprávních úkonů ve větším měřítku nevyužívají. Neznamená to ale, že by o elektronickou komunikaci s úřady nestáli. Většina lidí (55 procent) si totiž myslí, že jim stát nedává dostatečné možnosti na to, aby své úkony mohli vyřizovat digitálně. Problémem ale může být špatná forma propagace nebo dostupnost informací o digitálních službách. Více než polovina dotazovaných (53 procent) potvrdila, že neví, kde je mohou hledat. O nedostatečné informovanosti svědčí i otázka o možnosti hradit poplatky a řešit životní situace ve své obci online. Třetina lidí (35 procent) vůbec neví, jestli tuto možnost v místě bydliště mají.
* Z průzkumu společnosti Gordic. Sběr dat byl realizován prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos v srpnu 2022 za pomocí dotazování reprezentativního vzorku 800 Čechů a Češek ve věku 18 až 65 let.
Státní portál občana, kam se můžete přes svou digitální identitu přihlásit, umožňuje pohybovat se v portálech úřadů jako Finanční správa, eRecept nebo Očkovací portál – i přesto ho ale navštívila méně než polovina dotazovaných (46 procent). Z cca 400 služeb, které portál nabízí či zprostředkovává, byl v roce 2021 nejžádanější výpis z Rejstříku trestů pro fyzické osoby (48 236 žádostí). Výrazný zájem je dále např. o výpis z Živnostenského rejstříku (18 642 elektronických výpisů), výpis z bodového hodnocení řidiče (16 000 výpisů) nebo o elektronickou žádost o nový řidičský průkaz (16 000 žádostí od spuštění služby 1. června 2021). Data také ukazují, že datovou schránku, která umožňuje elektronickou komunikaci mezi státem a občanem bez nutnosti chození na úřady, vlastní jen menšina dotazovaných (22 procent). To se však s příchodem dalšího roku změní, jelikož Ministerstvo vnitra začne datové schránky zakládat automaticky při využití bankovní identity.
Na výše jmenované konferenci mj. zaznělo, že ti lidé, kteří svou elektronickou identitu již využili, ji nejčastěji potřebovali pro přihlášení do Portálu občana, přístup k očkovacímu portálu ÚZIS, při sčítání lidu 2021 nebo v souvislosti s covidovými programy v době pandemie. V letošním roce se však jednoznačně největšímu zájmu těší aplikace MPSV Jenda, jejíž prostřednictvím lze žádat o jednorázový příspěvek 5 000 korun na dítě. Díky ní bylo zaevidováno přes 1 milion nových žádostí o digitální identitu.
Aktivní v poskytování služeb však není pouze stát, ale i města a obce. Ty prostřednictvím svých lokálních portálů občanů nabízejí možnost vyřídit běžné záležitosti jako zaplatit poplatek za parkovací kartu či za odpady nebo přihlásit psa. „V těch službách je ještě velký potenciál, zdaleka ne všechna města disponující portálem občana, v něm provozují všechny nabízené služby. Portály jsou propojené s platební bránou, není tak problém se z domova přihlásit a třeba zaplatit pokutu za špatné parkování platební kartou,“ říká Vít Kasal ze společnosti Gordic.
Nárůst uživatelů svého portálu občana zaznamenali například ve Znojmě nebo Prostějově, a to v řádu stovek nových přihlášení. Nejčastějším úkonem, pro který prostějovští občané portál využívají, je žádost o dotaci. Právě pro řešení grantů a dotací se nabízí využití funkcionality z Portálu občana GORDIC tzv. zastoupení právnických osob. Za právnickou osobu vždy musí jednat k tomu určená či zmocněná fyzická osoba. Po založení právnické osoby v portálu získá možnost při dalším přihlášení zvolit, zda chce jednat za sebe či za přiřazenou organizaci.
Průzkum také odkryl některé nedostatky při poskytování digitálních služeb. Například portály při velkém zatížení často nefungují. Mělo by se tak dbát na zvýšení kapacitních nároků na provoz informačních systémů a technologickou inovaci. Další častou výtkou byla nepropojenost portálových řešení. Občan i při digitálním vyřizování musí stále dokola předkládat formuláře, žádosti a jiné informace, které již jednou dodal. Nedostatečná je stále i propagace digitálních služeb. Například není výjimkou, že město svůj portál občana schovává někde hluboko ve struktuře webu. Přitom by to mělo být naopak, občan by měl hned na první pohled vidět, kde se může přihlásit a co vše může digitálně vyřídit.
Autorem textu je Gordic.
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Komerční článek
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
_635330511473257143.JPG&id=21652)
