Dva roky žila s muslimem 44letá Vladimíra Kroupová Veselá z Tábora. V devadesátých letech se seznámili přímo v Táboře, kam mladý muž jezdil na prázdniny k tetě.

„Jeho otec byl z Alžíru, maminka Slovenka. Seznámili se v tehdejším Československu. Můj muž se narodil ve Francii, vychovávali ho pak ale právě v Alžíru. A tam převážila ta muslimská výchova,“ říká Vladimíra Kroupová Veselá. Jak vzpomíná, jejich vztah na začátku působil naprosto idylicky. „On byl krásný kluk, já byla zamilovaná a naivní.“

Sňatek, ze kterého se narodila holčička, vydržel pouhé dva roky. „Byl agresivní a bil mě a nakonec i dítě. Bylo mu to v tom vzteku jedno. Byl zvyklý, že takhle se muži v zemi, kde byl vychováván, k ženám běžně chovají,“ říká Vladimíra, která si se svou tehdejší láskou o těchto věcech prý později dokázala i promluvit. „On věděl, co mi vadí, chápal to. Ale prostě byl zvyklý, že se muži k ženám takto chovají,“ vysvětluje Vladimíra.

Ta měla v sobě dlouhá léta strach, aby se její bývalý manžel, který se po rozvodu přestěhoval do Francie, nepokusil unést jejich malou holčičku.

„Byly tam takové náznaky. Řešila jsem to za pomoci právníka. Prostě v zemi, kde bývalý manžel vyrůstal, patří dítě muži. Naštěstí jsem si ale přes pana doktora Kříženeckého vyřídila, že jsme měli styk s doprovodem, což mě zachránilo,“ říká Vladimíra.