Moderátor Tomáš Pavlíček zpovídal někdejšího ministra zahraničí v Topolánkově kabinetu a ministra obrany za vlády Petra Nečase Alexandra Vondru společně s někdejším mluvčím iniciativy Ne základnám Janem Májíčkem. Měla by Česká republika zvyšovat svou vojenskou přítomnost v zahraničních misích? „Měla by se především účastnit té mise v Pobaltí. Je to o článku pět NATO. Není náhoda, že komunisté jsou proti tomu. Nevadí jim ani tolik to, když budou čeští vojáci v Afghánistánu nebo v Mali, kde je to daleko nebezpečnější pro ty vojáky. Vadí jim to Pobaltí, protože chtějí zničit NATO. Kdyby ČR tomuto tlaku podlehla, tak to je začátek konce. Je to nezbytná záležitost, protože je to na žádost těch pobaltských států a je naší povinností se za ně postavit,“ myslí si Vondra.
„Já si naopak myslím, že posilování těch misí je součástí zastaralé koncepce bezpečnostní politiky. Česká republika by neměla dále navyšovat své výdaje na zbrojení a počty vojáků v zahraničí. Je potřeba znovu otevřít debatu o tom, jak efektivně zajistit bezpečnost České republiky a Evropy,“ řekl Májíček. Podle něj jsou případy zemí, jako je Afghánistán nebo Irák, příkladem selhání dosavadní politiky. Česko by nemělo ani navyšovat své výdaje na zbrojení, vede to prý jen k tomu, že zbrojí obě strany.
„Když budeme posilovat vojenskou přítomnost na ruské hranici, nahráváme tamním kruhům, které stojí o konfrontaci a tvrdí, že Západ chce Rusko zničit. Můžeme tuto argumentaci považovat za směšnou, ale musíme s ní počítat,“ dodal Májíček. Cestou je prý naopak zahájit diskuse o plošném odzbrojování a tím pádem i snižovat všeobecné napětí.
Podle Alexandra Vondry jsou ale pro posílení vojenské přítomnosti v Pobaltí dobré důvody. „Já si nemyslím, že by je Rusko bylo nutně připraveno napadnout zítra. Ale oni se cítí ohroženi. Mají pro to myslím docela racionální důvody, žijí tam ruské menšiny, není problém to destabilizovat a mají ten precedent. To, co říkal kolega, je samozřejmě velmi bláhové. Je to čtyři roky zpátky, kdy Rusko naposledy ukázalo, že když dostane příležitost ukrást si nějaké území, tak to udělá. To jsme viděli v přímém přenosu,“ rozčílil se Vondra. „To jsou nesrovnatelné případy,“ ohradil se Májíček. „A v čem jsou nesrovnatelné? Jsou nesrovnatelné v jediné věci, Ukrajina není členem NATO, čili jí nikdo nepomohl,“ kontroval Vondra. Podle něj je nutné vojáky do Pobaltí posílat, aby nás z NATO „nevyhodili“.
Není tedy pravda, že po obsazení Krymu a údajném ruském angažmá na Ukrajině mají pobaltské státy právo se cítit ohroženy? „Situace na Ukrajině je zcela jiná. Ten stát je po dlouhou dobu předmětem soupeření Západu a Východu. Střetávají se tam různé síly a není to pro blaho obyčejných Ukrajinců,“ oponoval Májíček. „Z pozice ČR bychom se na to měli dívat strategičtěji. Když budeme posílat ty kontingenty na hranicích k Rusku, komu tím nahrajeme? Kruhům v Rusku, které říkají, že je Rusko ohroženo a Západ jej chce zničit. Tu argumentaci nemusíme přijmout, můžeme ji považovat za směšnou, ale je to argumentace, kterou používá i ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Musíme s ní nějak nakládat a počítat,“ řekl Májíček.
Fotogalerie: - Proti NATO na ÚV
Fotogalerie: - Dny NATO
Je tedy zvyšování vojenské přítomnosti NATO v Pobaltí vodou na mlýn jestřábům v ruské armádě? „To je názor postavený na iluzích. Buď můžeme tu politiku pojímat jako hodnotově založenou, nebo jako tu reálnou politiku, kde rozhoduje síla. Putin reprezentuje ten druhý směr. Představa, že budeme ti hodní a budeme chodit s olivovou ratolestí, je z jiného světa. S Ruskem je samozřejmě potřeba mluvit a nepodceňovat jej, v tom má západní svět co zlepšovat, ale rozhodně je bláhové si myslet, že když budeme mít bílé rukavičky, že Rus té příležitosti nevyužije. Využil jí vždycky,“ hřímal Vondra a připomněl historickou zkušenost, kdy Rusko Pobaltí okupovalo.
Ve vztazích mezi velmocemi je podle něj třeba mít jasně definované hranice. „Je to hra fyzikálních sil, jakmile couvnete, vytvoříte vakuum, do kterého ostatní vstoupí. Tak to v historii fungovalo dva tisíce let a není důvod, proč by tomu mělo být jinak,“ dodává. Baltské státy podle Vondry nejsou samy schopny odrážet útoky, chybí jim například kvalitní letectvo.
Oba hosté se poté shodli v tom, že zájmy velmocí jsou rozhodující a velmoci jsou schopny ochranu nejen slibovat a poskytovat, ale i stáhnout. Jan Májíček poté dodal, že otázku bezpečnosti chápe šířeji. Připomněl její klimatický rozměr a zkritizoval USA za odmítnutí klimatických dohod. Podle Májíčka přijde vlna klimatických uprchlíků. Alexandr Vondra se na závěr vrátil k tématu odzbrojování. Varuje před dalším oslabováním armády. „Co chcete odzbrojovat, vždyť my už tady skoro žádné zbraně nemáme, v porovnání s tím, co bylo za studené války,“ položil řečnickou otázku.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs
