"Snížit je třeba daně tam, kde chceme povzbudit iniciativu a investice soukromých podnikatelů. Určitě bychom neměli užívat daně k ovlivňování politického chování občanů. Stát má své občany chránit, ne podnikat s jejich penězi," řekl ČTK ekonom Milan Zelený. Naopak by se podle něj určitě měly zvýšit daně na činnosti a produkty, které společnost nechce a které "škodí na zdraví i na duchu".
- TÉMA: Předčasné volby
Pokud má daňová politika sloužit k dlouhodobé podpoře růstu ekonomiky, je třeba podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška především usilovat o snížení zdanění práce, tedy hlavně o snížení sociálního pojistného. To je v ČR podle něj nás ve srovnání se zahraničím nadprůměrně vysoké. "Jelikož nelze snižovat zároveň všechny daně, zdanění spotřeby a kapitálu by mělo zůstat bez podstatných změn," uvedl Sobíšek.
Zároveň upozornil, že pro rozvoj ekonomiky jsou dále klíčové stabilita a předvídatelnost daní. "To znamená omezit zásahy do systému a zejména vyhnout se experimentům v podobě daňových přirážek pro vybraná odvětví," míní. Navíc daňová politika by měla podle Zeleného vycházet z dlouhodobé ekonomické strategie daného státu a určitě ne z politické taktiky. "Nelze určovat daňovou politiku, když nevíme, co je žádoucí a co nežádoucí v hospodářských a společenských aktivitách," sdělil.
Daně mohou být nástrojem pro podporu ekonomiky
Řídící partner PwC Jiří Moser pak uvedl, že stát by se měl především soustředit na efektivnost výběru daní a komfort pro poplatníka, který je ochoten daně platit. "Ke zefektivnění výběru by mohly pomoci zejména moderní technologie," upřesnil.
Daně mohou být přitom podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka nástrojem k podpoře ekonomiky skrze výdaje státního rozpočtu. "Obecně by rozpočet měl být sestaven s ohledem na ekonomickou situaci. Je potom na Ministerstvu financí a vládě, aby určila, které výdaje zvýšit či snížit daně, aby dosáhla maximálního požadovaného efektu na ekonomiku, ale zároveň respektovala své dlouhodobé cíle," poznamenal s tím, že se v případě rozpočtu zřejmě nepodaří zastavit růst mandatorních, tedy povinných výdajů. Ty přitom tvoří téměř dvě třetiny všech výdajů státního rozpočtu. "Důležité ale je, jaký je jejich podíl na celkových výdajích a jaký zůstává prostor pro rozhodování vlády," uzavřel.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nem, čtk
