„My jsme vždycky vedli s panem ministrem (Babišem) konstruktivní jednání a vždycky jsme se dohodli na dobrém výsledku. Nemám důvod si myslet, že by to mělo být do budoucna jinak, protože kultura je naší koaliční vládou vnímána jako důležitá,“ uvedl Herman. Informovala o tom ČTK.
Šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula po jednání tripartity uvedl, že kromě navýšení mezd požadují odbory také zrušení tabulky, která obsahuje platy pod úrovní minimální mzdy. „Náš cíl je zrušení tabulky,“ konstatoval. Pro naplnění požadavků bude podle něho třeba necelých 800 milionů korun ročně. V případě financování regionální kultury žádají odbory zajištění toho, aby obce a kraje skutečně použily dotace z centra na platy.
Platy pracovníků v kultuře, kterých je kolem 6 500, jsou i po nedávném čtyřprocentním navýšení stále zhruba 2 500 korun pod celostátním průměrem. Většina z těchto lidí má vysokoškolské vzdělání.
Ministerstvo kultury chce navýšit rozpočet pro kulturu v příštím roce o 3,5 miliardy korun oproti letošnímu. Jednání o státním rozpočtu ještě nezačala, částka 3,5 miliardy vychází ze strategie s cílem přiblížit se v roce 2017 jednomu procentu státního rozpočtu. Letos ministerstvo hospodaří s 11,7 miliardy korun.
V roce 2014 činil průměrný plat v příspěvkových organizacích v kultuře 22 081 korun, loni 23 761 korun. Průměrná mzda v ČR ve třetím čtvrtletí minulého roku činila 26 072 korun.
Podle odborů jsou v některých organizacích platy tak nízké, že lidé by kvůli jejich výši dosáhli na sociální dávky. Herman uvedl, že v případě vzniku zákona o veřejnoprávní instituci v kultuře ministerstvo uvažuje i o větší flexibilitě financování, například formou vázaného procenta ze vstupného. Tuto možnost ale ministerstvo teprve analyzuje.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
