Dojde k ostrému střetu USA s Evropou, varuje expert

03.07.2026 21:20 | Monitoring
autor: Naďa Borská

Nadcházející summit NATO v Ankaře nebude jen dalším formálním setkáním. Podle bezpečnostního experta Vlastislava Břízy z Univerzity Karlovy na něm dojde k ostrému střetu mezi USA a Evropou. Washington totiž požaduje odlehčení svých sil na evropském kontinentu, aby se mohl soustředit na hrozby v Indo-Pacifiku. Evropa se tak bude muset postavit na vlastní nohy – a to především v oblasti doplňování kritických zásob munice.

Dojde k ostrému střetu USA s Evropou, varuje expert
Foto: Repro Čestmír Strakatý
Popisek: Vlastislav Bříza

Anketa

Schvalujete, že Ústavní soud nařídil vládě vzít Pavla na summit do Ankary?

hlasovalo: 24610 lidí
Vlastislav Bříza, expert na bezpečnost a mezinárodní vztahy z Univerzity Karlovy, vystoupil v pravidelném pořadu Radiožurnálu Co se děje se světem. V úvodu hovořil o nadcházejícím summitu NATO v turecké Ankaře. Půjde podle něj o ostře sledovanou událost. „Ankara bude výjimečná, nepůjde o jeden z řady summitů. Důvodů je víc. Témat tam bude pět nebo šest. Budou opravdu významná. Očekává se střet mezi euroatlantickou civilizací, doslova, mezi břehy Atlantiku – mezi Spojenými státy a Evropou. Nečekal bych fatální křik. Celým summitem se jako červená nit potáhne hořká pachuť stran Spojených států ohledně toho, jak se evropské státy postavily ke kampani v Perském zálivu, která začala 28. února. Čekal bych výtky stran neangažovanosti evropských zemí v tomto konfliktu, respektive dokonce i některých zemí, které Spojeným státům házely klacky pod nohy. Myslím si, že ve finále to nebude tak vyhrocené, ale bude tam ta hořká pachuť,“ soudí expert.

Uvedl, že z Evropy během války USA a Izraele proti Íránu odstartovalo čtyři až pět tisíc amerických letadel. „Evropa se angažovala, není to, že ne. Nebojkotovala, naopak vycházela vstříc. Například Bukurešť musela uzavřít své mezinárodní letiště pro civilní provoz, protože odtud startovaly americké tankery,“ vysvětlil Bříza.

Jedním z hlavních témat summitu podle něj bude hledání nové rovnováhy v rámci NATO. „Nazval bych to NATO 3.0. Američané přijedou s hlavním a zásadním požadavkem odlehčit svým konvenčním silám v Evropě, aby je USA mohly rozmístit v Indo-Pacifiku. Tedy aby Američané byli připraveni na tu novou potenciální hrozbu. Je to prosazování nové fáze vývoje aliance, která se má vrátit blíže k pojetí kolektivní obrany. Americkým postulátem bude rovnocenné partnerství,“ řekl odborník na mezinárodní vztahy a bezpečnost.

Má to podle něj svou logiku. Evropa je silná a bohatá. Kdyby Čína zaútočila na Tchaj-wan a Rusko jí pomohlo útokem na evropské křídlo NATO, USA by nedokázaly bojovat na dvou frontách. Také proto podle něj dojde ke stažení amerických konvenčních sil z Evropy.

Trump prý má „určité periody“, kdy má někoho v oblibě. „Dokonce se i někdy do někoho zamiluje, viz Elon Musk. Do toho se zamiloval, pak byla partnerská roztržka, když to zlehčím. Teď je na výsluní Recep Tayyip Erdogan. Tam to není tak fyzické, jako to bylo s Muskem, ale jednoznačně mezi nimi funguje chemie. To je vidět, navíc mají i podobné vzorce chování. Jsou to razantní lídři. Trump má rád, když někdo je razantní lídr a je schopen prosadit to, co avizuje. Turecko většinou dělá obstrukce, ale když Mark Rutte zavolá prezidentu Trumpovi, aby to zprostředkoval, tak Erdogan vyjde vstříc,“ přiblížil Bříza.

Co čeká od summitu NATO Vladimír Putin?

Diskuse se stočila k tomu, která témata se objeví na stole. „Určitě Ukrajina, rusko-ukrajinský konflikt. Nesmíme opomenout separátně Blízký východ jako takový, včetně Libanonu, nejenom jenom Írán. A potom téma, které bude rovněž důležité, ačkoli to málo zaznívá, protože to není tak chytlavé. My jsme v situaci, kdy nám válka velké intenzity na Ukrajině ukázala, že to, co jsme si 30 let říkali, že budou pouze malé, chirurgicky přesné řezy speciálních jednotek, nemusí být tak docela pravda. A kvůli tomu jsme nevytvářeli žádné zásoby munice,“ domnívá se odborník na mezinárodní vztahy a bezpečnost.

NATO, především evropské křídlo, není podle něj připraveno vést dlouhou válku vysoké intenzity, protože by mu došly zásoby munice. „A to musí být změněno, na tom se již pracuje a budou tam dokonce i speciální pracovní skupiny řešit, jak to napravit,“ soudí Bříza.

Dokonce část summitu má být věnována setkání významných zbrojařů s představiteli NATO, kteří budou řešit, jak toto „vakuum“ zaplnit a zamezit tomu, aby nedošly zásoby munice, kdyby taková válka přišla. „Takže to bude ještě další důležité téma summitu,“ upozornil expert.

Zamyslel se také nad otázkou, co asi čeká od summitu Vladimír Putin. „Jeho největší sen by určitě byl, kdyby Donald Trump práskl do stolu a řekl, že s Evropou nadále nepočítá, a odletěl. To si ale nemyslím, že nastane. Potom by měl ještě druhý sen, totiž že by Spojené státy řekly, že vedle omezení konvenční přítomnosti v Evropě zvažují i omezení jaderného deštníku nad Evropou. Myslím si, že to jsou dva sny, které nebudou vyplněny. Donald Trump zůstane a vůbec nebude zpochybňován jaderný deštník nad evropskými spojenci,“ domnívá se Bříza.

Putin prý bude určitě doufat, že bude naplněno ono latinské „divide et impera“, tedy rozděl a panuj. „To znamená, že bude doufat, že se spojenci rozdělí, že se navzájem pohádají, aby se on smál jako ten třetí vzadu. Ale myslím si, že pravděpodobnost není velká,“ sdělil expert na bezpečnost a mezinárodní vztahy.

Válka skončí, až si Rusové spočítají, že na bojišti toho docílí méně než za jednacím stolem

Vyjádřil se i k otázce, kdo by měl mít hlavní slovo při jednání s Ruskem po konci války na Ukrajině. „Myslím si, že čím dál tím větší slovo, a je to krásně vidět v posledních šesti měsících, bude mít paradoxně Ukrajina sama. Dokázala se emancipovat, její vojensko-průmyslový komplex dokáže vyrábět nezávislé zbraňové systémy a je schopna tyto zbraňové systémy efektivně používat. Také je schopna narušovat logistické vazby v Ruské federaci, narušovat schopnost Ruska vyvážet ropu i jiné komodity. To, co vlastně teď vídáme nově, je to poslední týden, jsou útoky na velitelská centra, která spojují družicové systémy a pozemní vojska, tedy satelitní snímkování. Toto všechno jsou vlastně nezávislé kroky, které Ukrajina dělá sama, a tím pádem nutí Ruskou federaci více přemýšlet nad tím válku ukončit,“ soudí odborník.

Zamyslel se také nad tím, co donutí Rusko uzavřít mír. „Jedna jediná věc. Prezident Putin si spočítá, že na bojišti toho docílí méně než za jednacím stolem,“ domnívá se Bříza.

Hlavní slovo by podle něj mohla mít skutečně Ukrajina. „A budou to také Spojené státy, protože to je partner, kterému i ruská strana přikládá velký význam,“ sdělil expert.

 

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

JUDr. Jeroným Tejc byl položen dotaz

Klobouk dolů

Pane ministře, podle mě jste rozhodl dobře, že jste zažaloval soudkyni, která svěřila dítě nebezpečnému otci, který ho zabil. Jaký trest soudkyni hrozí a hlavně bude moc soudit dál, když se dopustila takového fatálního selhání? Ještě proč jste s tou žalobou přišel až nyní? Že selhala je jasné od zač...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Diskuse obsahuje 7 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Další články z rubriky

Ukrajina blíž k EU? Bude to drahé, ví Brusel. Ale semkneme se

19:03 Ukrajina blíž k EU? Bude to drahé, ví Brusel. Ale semkneme se

Ukrajina a Moldavsko se mají opět posunout blíže členství v EU a zahájí jednání o společných pravidl…