Estébáci ne! Poslední přání Masarykovy příbuzné. Týká se rodinných hrobů

08.03.2020 16:46

Ve věku 97 let zemřela Marta Masaryková. Její manžel Imrich, bratranec Jana Masaryka, za třetí republiky třídil prezidentovu korespondenci a Benešův tajemník mu skládal básně. Příbuzná z vedlejší větve „tatíčka TGM“ ještě před svým skonem vyslovila vzkaz – pouze dvěma novinářům. Víme, kam věnovala bohatou masarykovskou pozůstalost s dosud nezveřejněnými snímky a ojedinělými listinami. Její poslední přání překvapí, týká se „estébáků“.

Estébáci ne! Poslední přání Masarykovy příbuzné. Týká se rodinných hrobů
Foto: Lucie Bartoš
Popisek: Pár dní na to, co Marta Masaryková věnovala tyto obrazy s T. G. Masarykem svému synovci (na snímku), letos v druhé půlce února zemřela. Manžela Imricha ( *20. 11. 1921 – †14. 6. 1983), jehož dvě sestry jsou na obrázku, přežila o několik desítek let.
reklama

Anketa

Je Adam Vojtěch dobrý ministr zdravotnictví?

77%
19%
hlasovalo: 18818 lidí
Marta Masaryková, za svobodna Horáčková, se narodila ve Skalici, části obce Hrochův Týnec, v okrese Chrudim. Žila v Praze. Za necelé tři roky by se dožila rovných 100 let. S Imrichem Masarykem děti neměla, byla jeho druhou ženou a manželství zůstalo již bezdětné. „Strejda měl ale z prvního manželství syna Jana a dceru Olgu,“ doplňuje synovec paní Marty Miroslav Šefl, který svou tetu navštěvoval až do posledních chvil, doslova podle svých slov seděl u „smrtelné postele“.

Tato dvojice je důležitá proto, že Masaryková zachovala spoustu rodinných, často unikátních artefaktů. Věnovala je právě Šeflovi, který loni založil Muzem StB v objektu starého pivovaru v Ležkách u Lubence v Ústeckém kraji, kde v jednom patře „šperkuje“ také masarykovský pokoj jako samostatnou expozici. Čerpá nejen z pozůstalosti Imrichovy choti, která svou druhou polovičku o několik desetiletí přežila.

Marta Masaryková (28. 12. 1922–19. 2. 2020) tuto fotografii v únoru po svém synovci poslala redaktorce tohoto článku.

„Můj strýc Imrich Masaryk byl s Janem Masarykem spřízněn přes větev Matěje Masaryka, bratra ‚starého‘ Masaryka. Šlo tedy o bratrance takzvaně z druhého kolene,“ upřesňuje synovec Marty Miroslav Šefl, jemuž tato dáma od loňska postupně věnovala pozůstalost, která čítá desítky předmětů, ale zejména neroztříděných fotografií a listin.

Ty se týkají nejen činnosti jejího někdejšího manžela Imricha, který byl Masarykově rodině očividně velmi blízký, ale i přímo prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua, jeho syna Jana, a také osobního tajemníka Edvarda Beneše – Jána Belanského. „Byli blízkými přáteli. Skládal mému strýci i básně, třeba k narozeninám,“ prozrazuje jednu z drobností rodinného zákulisí Miroslav Šefl. Ukazuje důkaz na jedné z nástěnek: „Tohle jsou básně, které mu skládal doktor Belanský. Strýc třídil poštu, která přišla do prezidentské kanceláře,“ dodává.

Fotogalerie: - Balíme, víkend volá

Jednání sněmovny v pátek skončilo několik minut po...
Jednání sněmovny v pátek skončilo několik minut po...
Jednání sněmovny v pátek skončilo několik minut po...
Jednání sněmovny v pátek skončilo několik minut po...
Jednání sněmovny v pátek skončilo několik minut po...
Jednání sněmovny v pátek skončilo několik minut po...

Na slovensky sepsané pracovní smlouvě s Imrichem –  jejíž originál vlastní nyní rovněž Miroslav Šefl – je jeho pracovní pozice označena jako pomocný sriadenec (tedy pomocný úředník ) prezidentské kanceláře. V korespondenci sám – například na výpovědi – se podepisuje jako „správní zaměstnanec Kanceláře prezidenta republiky“.

Bývalý emigrant, se kterým jsme nedávno pořídili rozhovor „Směřujeme zpět do totality, stydím se za dnešní režim“. Bývalý závodník vyštvaný do ciziny se děsí, když potkává agenty StB“, začal už v loňském roce tvořit expozici v objektu bývalého pivovaru, který před lety koupil a vloni v ní otevřel také velkou, postupně doplňovanou výstavu o StB. V jiném patře ale dominuje jméno Masaryk.

  

O existenci „masarykovské místnosti“ se dozvědí návštěvníci už po vstupu do Muzea StB. Miroslav Šefl vše dělá sám včetně „výmalby“. Foto: Lucie Bartoš

„Tohle mám od tety, to je také z prezidentské kanceláře Masaryka, rok 1948. Dala mi toho více, některé kousky tu mám umístěné, i když jde o expozici StB. Můj strýc Imrich skládal básně společně s osobním tajemníkem Edvarda Beneše, doktorem Jánem Belanským, ten byl pak v roce 1948 hned pom převratu sledovaný StB a trestně stíhaný,“ komentuje spojitosti, když ukazuje na některé kusy nábytku po rodině Jana Masaryka.

V muzeu má Miroslav Šefl také některé kusy nábytku z někdejší prezidentské kanceláře, které jeho teta „zachránila“ před vyhozením. Foto: Lucie Bartoš

O Imrichu Masarykovi toho nebylo dosud příliš publikováno. Z dochovaných dokumentů vyplývá, že například také vlastnil rozhlasovou koncesi. Nebo to, že v prezidentské kanceláři dal výpověď až za Klementa Gottwalda, konkrétně k 3. červnu 1951.

(Edvard Beneš, za jehož působení byl Imrich v úzkém kontaktu jak s bratrancem Janem Masarykem, tak s Benešovým osobním tajemníkem Belanským, prezidentoval do 7. června 1948. Gottwald stál v čele státu od 14. června téhož roku do 14. března 1953.)

Ve výpovědi z prvního červnového dne píše, že se „v rámci přesvědčovací akce pro získávání výrobních sil pro těžké strojírenství (…) rozhodl přejít do výrobního zaměstnání v národním podniku AVIA-závod J. Dimitrova v Letňanech, kde budu přijat a hodlám nastoupit práci dnem 4. června 1951“.

(Avia, výrobce nákladních automobilů a jejich dílů, založená 19. června 1919, byla jeden čas součástí koncernu Škoda. Po druhé světové válce se závod osamostatnil v rámci trustu Československých závodů automobilových a leteckých. V době komunistické vlády v Československu byl podnik nazýván různými způsoby, v květnu 1949 přejmenován na Avia n. p., závody Jiřího Dimitrova. Později bylo po poměrně dlouhou dobu jméno Avia zcela vynecháno, oficiální název byl pouze Závody Jiřího Dimitrova, národní podnik  – zkratkou n. p. ZJD. Georgi Michajlovič Dimitrov byl bulharský komunistický politik, revolucionář a bojovník komunistického hnutí.)

Dochovalo se také potvrzení z 1954 o tom, že v podniku Avia od 11. do 16. ledna absolvoval Stachanovskou školu rychlostního frézování.

„Tohle nejsou běžně přístupné věci.“

Jedna z vývěsek je věnována již zmíněnému dr. Jánu Belanskému. Je zde i úmrtní oznámení z roku 1969, kdy zemřel 11. dubna ve věku 63 let, a jako jediný příbuzní byli uvedeni Věra Motlová a Ing. Ján  Belanský. „Teta ho i podporovala a vždycky mu psala k narozeninám,“ dodává k bývalému prezidentovu tajemníkovi Šefl, ukazuje i na korespondenci určenou naopak strýci. Ta je adresována familiárně „Imriškovi“. U toho je také pohlednice pro Imricha k Vánocům přímo ručně psaná od prezidenta T. G. Masaryka.

„Toto je přímo o sledování doktora Belanského Státní bezpečností, to je ve slovenštině,“ poukazuje Šefl na další listiny. „A toto je fotografie přímo z prezidentské kanceláře. To mám od tety – to nejsou běžně přístupné věci!“ zdůrazňuje majitel muzea unikátnost některých snímků a dodává:

„O spoustě těchto věcí nikdo nepřednáší, nebo málo, nebo se o tom neví... nebo dostanete nějakou publikaci, ale konkrétnější detaily nikdo neví. Já pochopitelně také všechno nevím, ale po těch obrázcích si pak uděláte úplně jiný pohled na věc,“ dodává dědic pozůstalosti Marty Masarykové.

Ještě v únoru mu stihla umírající teta předat dvě zarámované fotografie ze svého pokoje domova důchodců. Je na nich Tomáš Garrigue Masaryk a další členové rodiny - dvě dívky jsou sestry Imricha Masaryka, které pozval do Lán. Foto: Lucie Bartoš

Tajemství o Janu Masarykovi

Z bohaté pozůstalosti, kterou Marta Masaryková věnovala – z velké části před odchodem do domova důchodců a poslední kusy pak i letos těsně před smrtí – svému synovci do Ústeckého kraje, je zjevné, že měli nesmírně blízko k prezidentské rodině TGM a jeho syna Jana. Účastnili se řady akcí v nejužším rodinném kruhu.

Imrich je tak například i na fotografii z pohřbu Jana Masaryka (viz níže), jehož smrt se na sklonku uplynulého roku opět stala centrem badatelského zkoumání. 

V pozůstalosti Marty Masarykové byla i fotografie z pohřbu Jana Masaryka, na který jako přímý rodinný příslušník dorazil i jeho bratranec Imrich, Martin manžel. Foto: Lucie Bartoš

K tomu nám paní Marta poskytla informaci, která snad badatele utvrdí v jejich zkoumání, nebo naopak upozorní na jejich lichou cestu. „Můj strýc Imrich Masaryk se jako rodinný příslušník zúčastnil pohřbu Jana Masaryka,“ potvrzuje Šefl, od něhož jsme před nedávnem chtěli vědět, zda Imrich o smrti Jana někdy mluvil a co o tom paní Marta je schopna říci. Její vzpomínky a informace v této věci naštěstí synovec Šefl stihl získat za jejího života.

Odpověď, kterou od ní synovec Marty Masarykové zajistil, připravujeme k publikování v den výročí 72 let od jeho skonu – tedy na 10. března, a to včetně několika dalších fotografií z ležské rodinné sbírky, kde je jinak běžně zakázáno pořizovat fotografie a videozáznam.

(Československý diplomat a syn prvního československého prezidenta TGM zemřel 10. března 1948, pár dní po Vítězném únoru – komunistickém puči. Smrt Jana Garrigua Masaryka je dodnes zahalena nejasnostmi. Poslední vyšetřování bylo v roce 2003 uzavřeno jako vražda, pachatel neznámý. V říjnu 2019 bylo vyšetřování opět otevřeno, a to na základě unikátní nahrávky policisty Vilibalda Hofmana.) 

Poslední přání staré dámy

Marta Masaryková, která zjevně tušila, že její konec se blíží, také stihla vzkázat, co si přeje, respektive co si nepřeje. Její žádost se týká všech rodinných příslušníků někdejších agentů StB – včetně těch z Lounska, jejichž historií se zabývá její synovec Miroslav Šefl, který vystavuje svazky StB se souhlasem Archivu bezpečnostních složek. „Nechci, aby rodinní příslušníci bývalých agentů pokládali věnce u hrobů členů rodiny Masarykových,“ zní její poslední přání.

Jelikož je jakékoli zveřejňování konkrétních jmen potomků „estébáckých agentů“ na hraně etiky a práva, protože se sami nikdy nemuseli dopustit ničeho špatného, nebudeme zveřejňovat konkrétní jména, která v té souvislosti padla například se služebními či politickými posty na Podbořansku, kde nyní synovec Miroslav Šefl žije.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Lucie Bartoš
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Piráti? Psychoušové a bonzáci! A šéfky TOP 09 se bojím. Podívejte se na ni, má to v očích! U Xavera vystoupila novinářská „šlechta“

17:26 Piráti? Psychoušové a bonzáci! A šéfky TOP 09 se bojím. Podívejte se na ni, má to v očích! U Xavera vystoupila novinářská „šlechta“

Komentátor Petr Holec se domnívá, že strana Pirátů je stranou, která je založená na bonzáctví. Předs…