„Pro obyčejného Brita je otázka Brexitu (vystoupení Británie z EU, pozn. red.) velmi aktuální a zásadní. V Anglii běží kampaň za referendum o vystoupení už dvě desítky let, protože doslo k obrovskému zklamání,“ vysvětlil hned v úvodu Tomský s tím, že se Angličané domnívali, že vstupují na půdu trhu, a nikoli do ideologické, integrační unie, která se snaží popisovat budoucnost na základě nějaké ideologie. „Došlo k mnoha událostem, které Unii silně zdiskreditovaly, ať už jde o eurokrize a problémy s Řeckem a jižními státy či novou migrační krizi. Zklamání Britů z Unie je tedy obrovské a na pořadu dne je téměř každý týden,“ dodal.
Podle politologa má hluboká euroskepse v Anglii velmi staré kořeny jak po historické, politické, tak i po filozofické stránce. „Pro obyčejné lidi je to taková nepříjemnost, o které neustále slyší. A mají pocit, že veškeré problémy souvisejí s Unií, i když to tak vůbec není,“ prozradil politolog, kde že se v Britech vzala jejich averze k Evropské unii. Angličané podle něj totiž mají velkou, tisíciletou důvěru ve vlastní vládu, která funguje a díky níž prošli druhou světovou válkou jako vítězná strana. „Chtěli by Evropskou unii, která by byla ryze pragmatická, v duchu anglické politiky,“ upřesnil.
Vystoupení může zhoršit vztahy se Skotskem a Irskem
„Migrační krize, kterou prochází Anglie v posledních pěti až deseti letech, je velmi zásadní, protože došlo k tomu, že při otevření volného pracovního trhu přišlo do Anglie asi pět milionů lidí hledat práci,“ uvedl následně Tomský problém s migrací, se kterou si prý Angličané uvědomili, že došlo k přetížení sociálních složek, přičemž současná krize jejich euroskeptictví jen prohloubila.
Podle politologa jsou Angličané dlouhodobě zhruba ze tří čtvrtin pro výstup z Unie, ale Cameronovi se údajně podařilo rozdělit euroskeptiky na pevné jádro, které je prostě protiunijní vždy a za všech okolností, a pak na pragmatickou část, jež je ochotna diskutovat. „Angličani jsou pragmatici a řeší, co by se mohlo stát, pokud z EU odejdou,“ poukázal na to, že pokud by z Unie nakonec vystoupili, chtějí Skotové vyvolat referendum o odtržení. „A problémy by mohly vyvstat i s Irskem,“ podotkl Tomský s tím, že největší starost je ekonomická, protože si nikdo není jist, zda by to byla opravdu výhoda, kdyby se Británie zbavila všech unijních nařízení.
„Cameron chce ukázat, že EU může ustoupit v tak principiální otázce, jako je společný trh. Chce přímo výjimku, která napadá princip o volném pracovním pohybu,“ sdělil Tomský v televizi s tím, že podle něj jde o politický blaf, a to protože fiskální výdaje Británie jsou malé, a lidé, kteří tam jdou, jsou mladí a opravdu chtějí pracovat. „Je to takový trik, protože anglická konzervativní strana už dvacet let slibuje omezení migrace s tím, že ušetří peníze a země prokáže svou suverenitu,“ domnívá se politolog.
Angličané nerozumějí nepragmatické politice EU
Podle něj je hlavní konflikt nespokojenosti s politikou Unie v tom, že Angličané považují svou vládu za omylnou a tak odpovědnou, že je schopna své omyly napravit. „Nedokážou to formulovat, nechápou, proč by se měla politika odvíjet od nějakých univerzálních pravidel, jsou to pragmatici,“ zopakoval a vyjádřil se v tom smyslu, že základním problémem Unie je to, že má vizi a naddemokraticky určuje budoucnost. „Dělají se chyby, které se nepřipouštějí, a pokud se připouštějí, náprava trvá dlouho a je finančně velmi náročná,“ poznamenal.
V závěru už jen Tomský vysvětlil, proč před několika lety vlastně Británie do Unie vstoupila. „Viděli, že evropský společný trh funguje, viděli obrovský úspěch Francie, Německa a měli dojem, že jsou pozadu,“ prozradil důvod, proč hlasovali v roce 1973 pro vstup do EU (tehdy EHS, pozn. red.), a zdůraznil, že nikdy nechtěli společný stát, do kterého vlastně vstoupili.
autor: jzd