„Každý kongres je nevyzpytatelný živočich.“ S tímto výrokem se do dějin české praktické politologie kdysi zapsal Petr Nečas, sám veterán mnoha stranických konferencí. Nyní coby host kongresu postával ve vyhlášené přestávce před budovou pražského O2 Universa a rozmlouval s Pavlem Blažkem, vlivným členem brněnské ODS. Mimo jiné mu radil, že „když se zmačká papírek, musí se hned najít jiný“. Pak se k dvojici přidal rozverně hlaholící Jaroslav Kubera a Blažek po chvilce zamáčkl nedopalek a rychle odkráčel zpět do haly, kde se mezi stranickými špičkami řešila krizová situace.

Zatímco předseda Fiala se svými lidmi zůstali v prostorách vyhrazených výhradně delegátům, špičky pražské organizace, která právě přišla o svou kandidátku, se odebraly k „válečné poradě“ do prostor, přístupných i novinářům. Štáb si rozbalili kousek od vchodu, v rozlehlém vestibulu. V hroznu diskutujících si nejčastěji brali slovo kromě samotné Udženije dva veteráni zlatých časů pražské ODS Zdeněk Zajíček a David Vodrážka. „Tak prostě řekneme Fialovi, ať si to vyřeší on, když je předseda,“ bylo slyšet právě Vodrážku.

Pak se válečná porada rozpustila a její účastníci se rozešli mezi další delegáty. Alexandra Udženija ještě mezitím stihla novináře ujistit, že je zklamána hlavně tím, že jí nikdo nedokázal říci, co jí na její práci vadí. V politice toho ale prý zažila už tolik, že jí tato porážka nemůže rozhodit.