Ministr vnitra a předseda ČSSD Jan Hamáček, který je momentálně pověřen také vedením Ministerstva zahraničí, oznámil svůj úmysl odjet v pondělí do Moskvy jednat o ruské vakcíně Sputnik V. „Sháníme vakcíny po celém světě. Jsme ochotni odkoupit AstraZenecu z Dánska. V pondělí odlétám do Moskvy, kde chci dojednat případné dodávky Sputniku V po jeho schválení Evropskou lékovou agenturou,“ informoval na twitteru.
V době, kdy umírají neočkovaní lidé, protože je vakcín málo, je shánění všech dostupných vakcín pochopitelné. Ovšem jak pro koho. Například pro generála Petra Pavla moc ne. „Nevím, jestli má Jan Hamáček pověření vlády k pondělní cestě do Moskvy. Jestli objektivně existuje potřeba pojistit si případnou dodávku Sputniku. S jistotou ale vím, že pokud k cestě vicepremiéra dojde, bude mi stejně trapně jako při vítání čínských roušek,“ napsal na twitter.
Ukázka absolutního chaosu
Generál Andor Šándor v této věci nejdříve okomentoval pro ParlamentníListy.cz vládní kompetence. „Premiér Babiš dneska (ve čtvrtek) řekl, že vakcíny nejsou záležitostí Ministerstva zahraničních věcí. Karel Havlíček prohlásil, že o cestě ministra Hamáčka se dozvídá z médií. Fakt je, že Hamáček jede do Ruska a prostředníkem pro jednání s ministrem průmyslu Manturovem je bývalý předseda slovenské národní rady Danko. To je ukázka absolutního vládního chaosu a popření všech diplomatických zvyklostí. Pokud jede ministr jakékoliv vlády na návštěvu do cizí země, tak tuto cestu zprostředkovává naše ambasáda. V tomto případě v Moskvě. Takže toto mi přijde jako čiré zoufalství,“ uvedl.
Andor Šándor také poukazuje na to, že část našeho politického spektra do ruského Sputniku neustále kope. „A teď to tam ministr Hamáček jede urovnat. Píárově to působí velmi zmatečně. Nechtěl bych se dožít toho, že ho ruská strana zesměšní. Asi to neudělá, ale klidně by se to dalo očekávat za to všechno, co se tady v médiích ve vztahu k Rusku odehrává,“ doplnil.
Ve vší té vřavě kolem Sputniku – na Slovensku by mohli vyprávět – se vznáší otázka kolem směřování naší země. Jsou tací, kteří o ni mají obavy. Třeba předseda ODS Petr Fiala. Ten na facebooku uvedl: „Naše země se svým geopolitickým postavením vždy čelila významnému zájmu východních mocností. Ještě nikdy nebylo uvnitř našich hranic tolik ochotných pomocníků, kteří roky pracují na tom, aby se naše země znovu stala východní kolonií. Jsou v politice, zakládají média, šíří dezinformace, usilují o státní zakázky. Pokud toto bude příští vláda dál tolerovat, nedivme se, že se jednoho dne probudíme v nesvobodě,“ zahrozil. Je to opravdu tak vážné, nebo je toto ostré prohlášení důsledkem toho, že je pár měsíců před volbami?
Výkřiky předsedy Fialy jsou k ničemu
„Tato země je už tak vycukaná z covidové pandemie, psychicky rozložená, že tyto výkřiky předsedy Fialy k ničemu moc nejsou. Doporučoval bych mu ubrat z plynu, protože jsme pořád členskou zemí Evropské unie i členskou zemí Severoatlantické aliance. Je třeba zklidnit hormon. Je v našem zájmu udržovat dobré vztahy s každým. Snažit se budovat cestu porozumění, vzájemné akceptace, tolerance, spolupráce,“ konstatuje Andor Šándor. „Kdybych přijal argumentaci pana Fialy, tak bych musel říci, že se v Rakousku odehrává zoufalý zápas mezi Západem a Východem, protože Rakousko objednává Sputnik. To samé by se mohlo stát i v Bavorsku, kde se podle ministerského předsedy Södera předběžně s Ruskem dohodli na výrobě Sputniku, stejně jako v Itálii,“ upozornil.
„Ti pánové a dámy by skutečně měli zvažovat, co říkají. Měli by vnímat dopad svých slov. Jsou lidé, kteří to slyší a dokonce to berou i vážně. Nemyslím si, že v této zemi probíhá zoufalý boj, jestli máme patřit na Východ, nebo Západ. Jsme členskými zeměmi západních struktur. A že je tu snaha některých mít dobré vztahy s každým a zároveň snaha některých s někým dobré vztahy nemít, to je fakt, ale není to dobře,“ je přesvědčen a všímá si, že naše zahraniční politika nikdy nebyla jednotná. „Vždycky bylo několik center zahraniční politiky a nikdy nedošlo k její koordinaci. Zahraniční politika přece není hobby pro někoho, musí sloužit ku prospěchu této země. To znamená ku prospěchu občanů této země. Že máme několik center zahraniční politiky, které se nedoplňují a jsou někdy i kontradiktorní a připočtu k tomu akce některých krajských či obecních zastupitelstev, potom se nesmíme divit, že se nacházíme v situaci, v jaké jsme,“ doplnil. „Neobávám se, že by naše západní ukotvení mělo být nějak ohrožené a jsem přesvědčen, že bychom měli mít dobré vztahy i v jiných světových stranách. Na principu rovného. Samozřejmě nemůžeme mít dobré vztahy s někým, kdo nás chce poškozovat,“ objasnil.
Psali jsme:
Jan Hamáček je v dočasné funkci ministra zahraničí vůbec velice aktivní. Dokonce navrhl, aby se případný summit velmocí USA a Ruska konal v Praze. „Zareagoval jsem na oznámení prezidenta Bidena, který vyzval k osobní schůzce s prezidentem Putinem na území třetího státu. Pověřil jsem naše velvyslance ve Washingtonu a Moskvě, aby nabídli jako možné místo setkání Prahu a navázali tím na summit Obama – Medveděv. Vše je ale na začatku,“ prozradil na sociální síti. Je však takováto schůzka dnes reálná?
„Připomněl bych, že už Finsko řeklo, že by rádo hostilo takovýto summit a v minulosti zde proběhl mezi Trumpem a Putinem. Pokud vím, Kreml se k tomu nijak nevyjádřil. Mám tedy pocit, že snaha ministra Hamáčka dostat ČSSD v příštích volbách do Sněmovny, o což se on svojí politikou zasloužil tak, že se tam nedostanou, tak to vyznívá hujersky a trapně. Takto se to nedělá. Je to zoufalá snaha posbírat kdejaký bodík někde, aby se sociální demokracie dostala do Parlamentu,“ uvedl Šándor s tím, že by bylo špatně, kdyby se nedostala. „Je to tradiční strana. Nebude ale vůbec špatně, když se tam nedostanou někteří protagonisti. Pokud chce česká strana něco takového, mělo by to být z jiné úrovně a jinak uděláno. Tím nechci říci, že je vyloučené, že by se tu něco takového odehrálo. Ostatně tu kdysi prezident Obama s prezidentem Medveděvem podepsal dohody o jaderném odzbrojení. Byl to akt velmi správný. Obávám se, že ten princip, proč se zvolila Praha, byl trochu jiný než dneska,“ domnívá se.
Šándor: Ruská federace nemá zájem na otevřeném konfliktu s Ukrajinou
„Pokud jde o Ukrajinu, obávám se, že ukrajinský prezident Zelenskyj má pocit, že jak se chce pohnout ze stávající krize, jako by se snažil vsadit na kartu, že se rozdmýchá nějaký problém a Západ se vtáhne do konfrontace s Ruskem. Měl by si uvědomit, že když mu Biden zatelefonuje a řekne mu stojíme při vás, vůbec to neznamená, že bude bojovat na straně Ukrajiny proti Rusku. To musela Ukrajina vidět už v roce 2014. Měli by být opatrní,“ nabádal generál.
Vyvolávat velký konflikt snahou o vstup do Severoatlantické aliance je dle něj sypání soli do řezných ran. „Rusko řeklo jasně v roce 2008, že si nepřeje, aby Ukrajina a Gruzie vstoupily do Severoatlantické aliance. Nikdo samozřejmě nemá právo rozhodovat, kam chce jít ten druhý. Ale představa, že skončily životní zájmy některých, obzvláště zemí velkých, je naivní,“ je přesvědčen. „Mělo se čekat, že Rusko se bude snažit podkopat koheznost Ukrajiny, destabilizovat ji tak, aby ji Západ do žádných institucí nechtěl. Všichni, kteří by rádi viděli nějaký konflikt, by si měli položit otázku: Byla by Evropa bezpečnější, kdyby se hledalo jiné ukotvení Ukrajiny vzhledem k silným námitkám Ruska, pokud jde o jeho mezinárodní postavení, než zrovna nabídka členství v Alianci nebo Evropské unii? Myslím, že kdyby se hledalo jiné řešení postavení Ukrajiny, než je nabídka členství, tak jsme dnes v bezpečnější Evropě,“ domníval se.
„Ti, co vyprávějí vzletné fráze, že každý si může zvolit, co chce, by si měli uvědomit, že také existuje nějaká reálná politika, sféry vlivu a zájmy, které se prostě uplatňují. A neuplatňuje je jenom Rusko, ale i jiné velmoci,“ upozornil. Pokud by se podle něj Západ v roce1994 nevykašlal na Ukrajinu poté, co stáhla a vrátila jaderné zbraně, které měla na svém území z doby Sovětského svazu, kdyby se hledalo nějaké řešení postavení Ukrajiny, byli bychom dneska úplně jinde.
„Stabilní a ekonomicky silná a nezávislá Ukrajina by byla pro Česko a Slovensko dobrým nárazníkem proti případnému konvenčnímu útoku Ruska, byť se toho neobávám. To se tehdy neudělalo a byl to začátek toho, v jaké situaci se dnes Ukrajina nachází. Jakékoliv pokračování konfliktu na Ukrajině je nebezpečná věc pro celou Evropu a všichni by měli usilovat o to, aby se to vyřešilo mírovou cestou. Aby se ta země dala znovu do pořádku bude stát spoustu peněz a úsilí. Obávám se spíše ale, že tu máme zamrzlý konflikt a rozflákanou zemi na léta, a to je špatně,“ zakončil Andor Šándor.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Oldřich Szaban
