Na úvod připomíná, že pokud by Nejvyšší soud rozhodl ve prospěch družstva Svatopluk, byly by poškozeny stovky dalších klientů. „Na sociálních sítích bylo takové hypotetické vyústění případu přirovnáno k situaci, kdy firma dluží roční mzdu deseti zaměstnancům, a tak si dva z nich nechají firemní auto a ostatní nedostanou nic,“ píše.

Ve skutečnosti je situace domkařů z Horoměřic specifická. Na jednu stranu rozestavěné domy zachránili před znehodnocením, na druhou stranu ale de iure skutečně jsou „středostavovskými squattery“, obývajícími nemovitost bez řádného právního titulu.

Právě v tom vidí přispěvatel liberálně levicového webu A2larm.cz důležitý bod celé kauzy. „Případný judikát Ústavního soudu ve věci těchto středostavovských squatterů tedy může být významný pro budoucnost českého squattingu, neboť zde dochází ke konfliktu mezi vlastnickým právem a uplatněním zásady dobrých mravů,“ zdůrazňuje ekonom. Právě zásada dobrých mravů je pro něj klíčová.

Na celém případu, o kterém se už napsalo hodně, totiž Gočeva zaujaly věci, o kterých se příliš nemluví, ale ukazují hloubku marasmu, do kterého jsme spadli.

Advokátka Hana Marvanová uvedla, že konkurz společnosti H-System byl na české poměry mimořádně úspěšný, protože věřitelé z něj dostali zhruba desetinu toho, co do něj vložili. To je v ČR mimořádné, standardem prý je přibližně 2,5 procenta. Na západ od nás jsou přitom tyto částky násobně vyšší, třeba z pyramidové hry podvodníka Madoffa získali poškození více než polovinu vloženého. Jenže tam se soudy nerozpakovaly přinutit k vracení peněz například i sportovní kluby, které podvodník ze svých výnosů sponzoroval. České soudy ničeho takového nejsou schopny.