Kamala Harrisová proti Donaldu Trumpovi. Tak se zatím zdá, že bude vypadat letošní souboj o post amerického prezidenta. Jak se stalo, že proti Donaldu Trumpovi nastoupí žena, která v roce 2020 odstoupila z boje o nominaci ještě dříve, než skutečně začal? Tuto otázku si klade i investigativní novinář Michael Shellenberger, známý svou prací na tzv. Twitter Files, tedy investigaci, jaký tlak na sociální sítě vyvíjela americká vláda během covidové pandemie. A má za to, že odpověď našel.

Hned na úvod připomíná, že Harrisová byla u demokratů v Iowě tak neoblíbená, že odstoupila z boje o kandidaturu již v prosinci 2019. „Barrack Obama, Nancy Pelosiová, Chuck Schumer a řada dalších lídrů Demokratické strany chtěli o Bidenově nástupci hlasovat na demokratickém celonárodním sněmu,“ uvádí Shellenberger (Barrack Obama je bývalý prezident, Nancy Pelosiová bývalá předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů a Chuck Schumer pak předseda senátu – pozn. red.). Od Bidena bylo krajně nedemokratické prohlásit Harrisovou za kandidátku strany.

Proč to tedy udělal? Část odpovědi je dle novináře už známa. V dubnu 2020 200 vlivných černošských osobností z médií a poradců z oblasti rozmanitosti, rovnosti a inkluze podepsalo otevřený dopis Bidenovi, v němž se psalo, že černošské ženy jsou klíčem k vítězství demokratů v roce 2020 a Biden by si měl nějakou zvolit jako svou spolukandidátku. Tento dopis byl pak propírán v médiích, od Washington Postu po veřejnoprávní NPR.

V červnu 2020 vyšel na NPR článek s titulkem „Roste tlak na Bidena, aby si vybral černošku jako spolukandidátku“. Zatímco v dopise adresovaném Bidenovi bylo jmen několik, iniciátoři dopisu vypíchli Kamalu Harrisovou. „Představitelé demokratů často zmiňují kalifornskou senátorku Kamalu Harrisovou, která byla v tomto cyklu sama kandidátkou na prezidentku, jako jednu z nejreálnějších možností,“ napsalo tehdy NPR.