Začalo to únorem v roce 1929, kdy na pátem sjezdu KSČ stranu ovládl Klement Gottwald. „Ten, co se jezdil do Moskvy učit, jak lidem zakroutit krkem,“ podotkl Hrušinský s tím, že se tam jezdil tak dlouho učit, jak stabilizovat společnost, až 13. února 1948 v souladu s čistkami na ministerstvech byli odvoláni poslední slušní velitelé Sboru národní bezpečnosti, na jejichž místa byli dosazeni komunisté. Policie v Praze byla od té chvíle výhradně ovládána bolševiky.

Do Prahy pak z Moskvy 15. února 1948 přicestovala skupina poradců – agentů NKVD a byli systematicky rozmístěni na všechna oblastní velitelství Státní bezpečnosti. Hrušínský připomíná, že o dva dny později prosadil ministr spravedlnosti Drtina jednání vlády o zneužívání Bezpečnosti komunisty. KSČ vyhlásila pohotovost u StB a u pohraničních vojenských pluků, které ovládali komunisté, a začala vyzbrojovat Lidové milice.

Nekomunistické vládní strany se pak 19. února nešťastně rozhodly podat demisi svých ministrů, vzpomněl Hrušinský a dodal, že Gottwald na Hradě poprvé vyhrožoval prezidentu Benešovi sovětskou vojenskou intervencí. Ministři tří demokratických stran pak 20. února neuváženě podali demisi a předpokládali, že prezident demisi nepřijme nebo podle ústavy vyhlásí předčasné volby, anebo jmenuje svoji úřednickou vládu.