I po tolika letech se stále třese, když na nejhorší okamžiky ve svém životě vzpomíná. „Zavraždili všechny, včetně žen a dětí. Členové Ukrajinské povstalecké armády nebyli žádní bojovníci za svobodnou Ukrajinu. Zabíjeli bezbranné civilisty i obyčejné zemědělce, kteří se často ani neuměli podepsat a o politiku se vůbec nezajímali,“ říká pan Siekierka. Autoři textu Weir a Rębałová poukazují na etnické čistky organizované UPA během druhé světové války, při kterých zahynulo vedle Židů také 100 000 Poláků. „Přesto se na Ukrajině chystá zákon, podle kterého by měl vůdce UPA Stepan Bandera a jeho spolubojovníci status bojovníků za ukrajinskou nezávislost.“

Návrh zákona se stal terčem ostré kritiky ze strany Moskvy, ale problém s ním mají i mnozí Ukrajinci. „Je těžké dosáhnout smíření a odpuštění, když jsou nyní považováni Banderovi bojovníci za národní hrdiny. Oficiální uznání jedné extremistické ideje povede v budoucnu k uznání i těch dalších,“ obává se pan Siekierka, který je prezidentem občanské organizace založené na počest Poláků zabitých ukrajinskými nacionalisty. Vztahy mezi Polskem a Ukrajinou jsou dle Weira a Rębałové v současné době velmi vřelé. A to především díky vydatné podpoře Polska Ukrajiny v jejích sporech s Ruskem a povstalci. Pokud však projde parlamentem výše zmíněný zákon, mohou být vzájemné vztahy narušeny.