Podle Žantovského vyvolává nejnovější vývoj událostí v Řecku oprávněné pochybnosti a obavy, přičemž zejména varovná je prý v tomto smyslu zpráva o tom, že se Řecko odhodlalo prodat některé své majetky, aby sanovalo bruselské takzvaně záchranné transfery.
„Jenže to všechno je málo, pokud bude Brusel skutečně po Řecku vymáhat absurdní, astronomickou částku převyšující 50 miliard eur, jak to zatím vypadá,“ upozorňuje Žantovský s tím, že Řecku pak nezbude nic jiného, než prodávat významné podíly ve státních energetických firmách. „Což v překladu znamená v podstatě kompletní výprodej strategického majetku do rukou budoucích vlastníků celého Řecka,“ podotýká Žantovský.
Podle něj je nejpodivuhodnější konání premiéra Tsiprase, který ještě před pár dny velmi radikálně vyhlašoval nezávislost na Bruselu, uspořádal referendum, které mu přesvědčivě přitakalo a dalo mu mandát k jednání v tom duchu. „Přes noc otočil na knoflíku a začal hrát bruselské karty,“ podivil se komentátor a dodal: „Vsadil bych se, že Tsipras má od Merkelové slíbenou hodně lukrativní trafiku za to, že hodí Řecko na unijní obětiště.“
Žantovský upozorňuje na to, že zklamání z Tsiprasovy radikální levice povede k obratu na opačný pól, tedy k radikální pravici. „Tradice různých protofašistických sil je v Řecku silná a dnešní situace je jako dělaná k tomu, aby se jí zmocnil nějaký demagog s ideou silné ruky,“ upozorňuje Žantovský a dodává, že pokud se něco takového stane, tak to bude opravdový konec Evropské unie, ale především demokracie na Balkáně.
Tsiprasův politický talent
Podle Jana Macháčka z Lidových novin zní úsměvně Tsiprasovo tvrzení, že mu věřitelé nadiktovali reformy, ale na druhou stranu se tomu nemůžeme smát, protože přesně totéž v červnu 1997 prohlásil český premiér Václav Klaus.
„Slepá ulička bankovního socialismu, do které přivedla republiku Klausova ODS, skončila devalvací koruny, krizí, odlivem kapitálu,“ připomíná Macháček nedávnou minulost, po které musela vláda přijmout reformní balíček, ve kterém se zavázala privatizovat banky a standardně regulovat kapitálový trh, který byl de facto rozkradený. „Posléze přidala ještě další, detailnější reformní balíček, ale na konci roku 1997 stejně padla,“ upozorňuje komentátor a dodává, že další podobnost mezi tehdejším Klausem a současným řeckým premiérem je i v tom, že Klaus „reformní balíček jako premiér nejprve podepsal, ale pak zásadním způsobem zpochybnil jeho důvěryhodnost, když stejně jako nyní Tsipras prohlásil, že mu balíček nadiktovali“.
„Dnes se má za to, že Klausova vláda v roce 1997 padla kvůli sarajevskému atentátu, kvůli tajným kontům a financování politické strany apod.,“ píše Macháček, který má ale jasno v tom, že skutečný pád Klausovy vlády spočíval v ekonomické situaci a naprosté ztrátě důvěry ve vládu. „Bankovnímu socialismu učinila přítrž až Zemanova socialistická vláda tím, že banky konečně zprivatizovala,“ píše Macháček, podle kterého Tsipras zatím ale vypadá, že ho Klausův osud nečeká.
„Zatím ale vypadá překvapivě jako velmi schopný politik. Reformy si nechal schválit opozicí a i tu vlastní Syrizu má pořád ještě pod kontrolou,“ má jasno Macháček v tom, že Tsipras má politický talent, protože stále zůstává populárním.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jzd
