Pro Roznerovo vydání hlasovalo 42 ze 155 přítomných poslanců. Proti jich bylo 88.
Rozner v minulosti při kritice rozhodnutí bývalé vlády ČSSD, ANO a KDU-ČSL o odkupu vepřína nedaleko pietního místa v Letech použil spojení „neexistující pseudokoncentrák“. „Moje vyjádření naprosto nemělo za cíl zpochybnit utrpení lidí v době nacistické okupace,“ řekl dnes Rozner. Týkalo se podle něho vynaložení „obrovské a nepřiměřené“ částky na záměr památníku.
Stát v minulém volebním období vykoupil vepřín v místě někdejšího tábora zhruba za 451 milionů korun. Vláda pak uvolnila 111 milionů na sanační a demoliční práce či na archeologický průzkum.
Někteří poslanci volali po tom, aby se Rozner za výrok omluvil. „Jednoduchost a hloupý výrok nejsou trestným činem. Výrok kolegy Roznera ve vztahu ke koncentračnímu táboru v Letech byl mimořádnou hloupostí,“ uvedla Jana Černochová (ODS).
Zastánci Roznerova vydání poukazovali na to, že případ by soud posoudit měl. „Pokud budeme lhostejní k takovýmto vyjádřením, tak nejenom šlapeme po památce všech těch obětí, ale také si zahráváme s ohněm do budoucna,“ řekla Markéta Adamová Pekarová (TOP 09). Podle Pirátky Olgy Richterové nemají být poslanci žádní nadlidé. „My se bavíme o výroku, který je v té kategorii trestných, protože prostě je v nesouladu se zákonem,“ soudí Alena Gajdůšková (ČSSD).
Předseda výboru pro odškodnění romského holokaustu Čeněk Růžička serveru romea.cz řekl, že ho rozhodnutí poslanců moc nepřekvapilo, protože je předpokládal. „Je smutné, že o tom takto Poslanecká sněmovna rozhodla. Poslanci si asi neuvědomili, že ten výrok nepadl na půdě Sněmovny, kde má samozřejmě poslaneckou imunitu, ale na veřejnosti, a já jsem toho názoru, že není o nic víc, než jsem já na veřejnosti za své výroky zodpovědný, obzvlášť v takovýchto kauzách,“ řekl.
Rozner čelil několika trestním oznámením. Policie nejprve případ odložila. Dohledová státní zástupkyně ale vrátila věc k došetření obvodnímu státnímu zástupci a vyšetřovateli, protože s původním závěrem nesouhlasila. V imunitním výboru ale převážily argumenty, že při obdobných vyjádřeních poslanců v minulosti nebylo trestní stíhání zahájeno. Předseda klubu SPD Radim Fiala (SPD) vidí za případem snahu části politické konkurence označit Okamurovo hnutí nálepkou popíračů holokaustu.
Dnešní verdikt Sněmovny neznamená, že případ úplně končí. Policisté by mohli Roznera obvinit potom, co přestane být politikem chráněným imunitou.
Sněmovna v tomto volebním období odmítla vydat ke stíhání Bohuslava Svobodu (ODS) v případu pražské městské karty Opencard, Pavla Růžičku (ANO) v kauze údajně nevýhodného prodeje obecního domu v Postoloprtech na Lounsku a Zdeňka Ondráčka (KSČM), kterého chtěla policie stíhat v souvislosti s výroky vůči někdejšímu prezidentskému kandidátovi Michalu Horáčkovi.
Dolní komora naopak opětovně vydala ke stíhání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedu poslanců ANO Jaroslava Faltýnka v kauze dotace pro farmu Čapí hnízdo. Faltýnkovo stíhání státní zástupce později zastavil.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
