Když Česká republika vstupovala do Evropské unie, slibovala tehdejší politická reprezentace otevření trhů, levnější zboží a celkové zlepšení životní úrovně. Místo toho jsme za jednadvacet let zažili dramatické zdražování, zejména potravin.

Tento trend ilustruje vyjádření Martina Pýchy, předsedy Zemědělského svazu ČR (ZS ČR), který na sociální síti X (dříve Twitter), napsal: „Od vstupu do EU se: ceny zemědělských výrobců se zvýšily o 53 %, potravináři zvýšili ceny o 63 %, celková inflace vzrostla o 95 %, ceny v obchodech vzrostly o 100 %!!! Zemědělci se dlouhodobě na zvyšování cen podílejí nejméně – brzdí inflaci. Největší podíl na růstu cen potravin mají obchodníci!!!“

Včera v Otázkách Václava Moravce zaznělo, že za růst cen potravin a inflaci mohou ceny zemědělců. V posledních měsících ano, ale dlouhodobě je tomu jinak. Od vstupu do EU se :
- ceny zemědělských výrobců se zvýšily o 53 %
- potravináři zvýšily ceny o 63 %
- celková inflace vzrostla… pic.twitter.com/6jVmjEb1Eq

— Martin Pýcha (@pycha_martin) November 24, 2025

A přidal graf ZS ČR s názvem Cenová dynamika v ČR v %, v němž zelené sloupce představují referenční rok 2004 na úrovni 100 procent, žluté pak aktuální stav. Nejrychlejší růst vykazují spotřebitelské ceny potravin, následované celkovou inflací. Graf zdůrazňuje, že „růst cen zemědělců je o 47 % nižší než růst potravin v obchodech“. Zemědělci tedy růst cen brzdí.

Zdroj: Martin Pýcha, ZSČR, X

Podle dat ČSÚ se spotřebitelské ceny v říjnu 2025 meziročně zvýšily o 2,5 procenta, přičemž hlavním tahounem byl právě oddíl potravin a nealkoholických nápojů.

Kumulativně od roku 2004 ceny potravin zdražily na téměř dvojnásobek oproti průměrné inflaci, což ovlivňuje zejména nízkopříjmové domácnosti. Například v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje došlo v posledních letech k výrazným výkyvům. Letos v září klesly ceny zeleniny o 3,9 procenta, ale celkový trend je rostoucí kvůli globálním faktorům, jako jsou válka na Ukrajině nebo klimatické změny.

V porovnání s rokem 2004, kdy meziroční růst cen v prosinci činil 2,6 procenta, se kumulativní efekt nabalil na úroveň, kde 100 korun z roku 2004 má dnes kupní sílu pouze poloviční.

Dlouhodobě tak inflace v ČR od vstupu do EU překročila očekávání.

Potraviny zdražily v rámci EU nadprůměrně

Kumulativní růst spotřebitelských cen od roku 2004 činí přibližně 95 procent. Tento růst je výrazně vyšší, než v předchozích desetiletích a ovlivňuje každodenní život. Za posledních pět let potraviny zdražily o třetinu, což je nadprůměrné i v evropském kontextu. Před třemi lety roční míra inflace přesáhla 15 procent. Nejvyšší míru inflace ale Česká republika zažila hned po svém vzniku, když v roce 1993 roční inflace dosáhla 20,3 procenta.

Fotogalerie: - Zemědělci před zemědělstvím

Vstup do EU přinesl nejen výzvy v cenové politice, ale i širší dopady na ekonomiku. Evropské dotace pro zemědělce pomohly modernizovat sektor, ale současně otevřely trh dovozům levnějších produktů z východní Evropy, což tlačí na lokální ceny. Jak zdůrazňuje Pýcha, obviňovat zemědělce z inflace je krátkozraké – jejich marže zůstávají nízké, zatímco obchodní řetězce a zpracovatelé si přivlastňují větší podíl z růstu.

Výplaty a důchody

Mzdy a platy se zvýšily výrazněji než inflace, ale kupní síla některých domácností stále trpí. V roce 2004 dosáhla průměrná hrubá měsíční nominální mzda výše 18 035 Kč. V podnikatelské sféře byla 18 116 Kč. V nepodnikatelské sféře průměrná mzda dosáhla 17 761 Kč.

Ve 2. čtvrtletí 2025 činila průměrná hrubá měsíční nominální mzda 49 402 Kč, což je o 3 583 Kč (7,8 %) více než ve stejném období roku 2024.

Mzdy tak vzrostly o přibližně 178 procent. Problematické však je jejich rozložení v jednotlivých regionech a špatná dostupnost práce, zejména v pohraničí. Zdravotně a sociálně hendikepovaní lidé na zaměstnanecký poměr často vůbec nedosáhnou a musejí vyjít z příležitostných výdělků.

Průměrný starobní důchod se z 7 256 Kč v roce 2004 zvýšil na 21 080 Kč v roce 2025, tedy o 190 procent.

V lednu příštího roku má průměrná starobní penze dosáhnout 21 839 korun měsíčně. Opět existují regionální rozdíly a muži pobírají v průměru vyšší důchody než ženy.

Invalidní důchody vykazují srovnatelný trend – z 7 088 Kč v roce 2004 na 12 998 Kč ke konci roku 2024 (s valorizací na 2025 o 358 Kč průměrně), což je růst o zhruba 83 procent, mírně pod inflací po valorizaci.

Ačkoliv senioři s průměrným důchodem si mohou svou finanční situaci pochvalovat, chudší důchodci ztrácejí na kupní síle, zejména v oblasti potravin, kde zdražení překonalo všechny ostatní položky. Hrozí další zhoršení situace pro nejméně chráněné skupiny. Nevýhoda inflace spočívá také v likvidaci dlouhodobých úspor.