Někdejší novinář a nyní politik se v průběhu rozhovoru ohradil proti titulování „pane doktore“: „Nejsem gynekolog," podotkl s tím, že když je nyní ve sněmovně oslovován souslovím „pane předsedo“, připadá si jako v prvorepublikovém filmu.

Připouští ovšem, že jistou metodu na zlepšení poměrů nezná. Nicméně jej alespoň zatím nic nezaskočilo a nepřekvapilo. Věděl jsem, že podraz je pracovní nástroj, je to hodně o ambicích a – navzdory tomu, jak stále o poslancích píše Blesk – je to o spoustě práce, řekl v rozhovoru pro Pressklub rozhlasové stanice Frekvence 1.

V rozhovoru si i povzdechl, že jej mrzí, že se již (jak sám sobě slíbil) nebude moci vrátit ke své oblíbené novinařině. „U nás je příkop mezi politiky a novináři, který je sám o sobě nutný, příliš široký. Politici novináře nenávidí a bojí se jich, zatímco novináři na politika pohlíží jako na sprostého podezřelého, který jistě něco ukradl a možná i zabil," povzdechl si člověk se zkušeností z obou stran zmíněného příkopu.