„Vždy budeme podporovat ukrajinský lid a jeho směřování," uvedla po jednání s Porošenkem litevská prezidentka. Oba státníky spojují problematické vztahy s Moskvou: Ukrajina obviňuje Rusko z podpory donbaských separatistů, zatímco Grybauskaitéová v minulých dnech spustila prudký diplomatický konflikt s Moskvou, když Rusko označila za teroristický stát.
Podle Porošenka připravují oba státy vojenskou a technickou spolupráci, jejíž součástí bude i litevská vojenská pomoc. „Dohodli jsme se na dodávkách prvků konkrétní výzbroje pro ukrajinské ozbrojené síly. Je to reálná pomoc," řekl prezident, aniž by novinářům poskytl bližší podrobnosti.
Rozšíření vojenské spolupráce potvrdila i litevská prezidentka. „Litva je připravena dělit se (s Ukrajinou) o zkušenosti ze všech oblastí včetně vojenské. Budeme Kyjevu poskytovat podporu a zajišťovat vojenský výcvik," uvedla Grybauskaitéová. „Ukrajina dostane veškerou pomoc, kterou jen máme," odpověděla prezidentka na dotaz, jakých konkrétních zbraní se má příští spolupráce týkat.
Ukrajina chce do NATO
Předmětem debaty byl podle Porošenkova prohlášení i vztah Ukrajiny se Severoatlantickou aliancí (NATO). Nová ukrajinská koaliční vláda, která má vzniknout během několika dnů, v programovém prohlášení označuje vstup do Aliance za jeden ze svých cílů. Moskva ale s takovým krokem zásadně nesouhlasí, výhrady ale mají i některé členské státy NATO v čele s Německem.
Porošenko po jednání s Grybauskaitéovou řekl, že účast Ukrajiny ve vojenských blocích je výhradní záležitostí ukrajinského lidu a rozhodne o ní referendum. Ukrajině prý bude trvat nejméně šest let, než se její ekonomika přiblíží standardům EU a její ozbrojené síly standardům NATO.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
