Listopad 1989 byl podle Jakeše spíše souhrou náhod, kdy se skupině komunistů zvrtl puč proti vedení strany. „Jmenovitě to byli generál Alojz Lorenc (tehdejší šéf StB - pozn.red.) a Rudolf Hegenbart. Jenže se jim to vymklo. Chamtivost po moci otevřela cestu ke státnímu převratu,“ myslí si dnes Jakeš.

Kromě toho prý ve straně byla řada „kohoutů“, kteří toužili být generálním tajemníkem. Ladislav Adamec, Miroslav Štěpán, rovněž Lubomír Štrougal, který se prý nikdy nesmířil s tím, že se v roce 1987 dostal do čela strany Jakeš a ne on.

„Listopad zinscenovala StB. Žádní disidenti - Havlové, Vondrové - na tom nemají zásluhu, ti jen převzali moc. A stejně se museli opírat o komunisty. Bez Čalfy by nebyli s to nadiktovat ani jedno vládní usnesení,“ mává rukou. Čalfa se podle něj dal cele do jejich služeb, dokonce brutálně zastrašoval poslance, aby zvolili Havla prezidentem.