Klíčem by měla být nejen lepší či případně společná zpravodajská činnost, schopnost rychleji reagovat, ale také intenzivnější spolupráce s dalšími evropskými organizacemi a tedy širší „vějíř" možných reakcí na krizi.
Ruské vidění světa je trochu jiné
„Jsme na křižovatce a musíme se rozhodnout, jak se v dlouhodobém horizontu přizpůsobíme situaci s agresivním sousedem," poznamenal dnes Breedlove na tiskové konferenci po jednání vojenského výboru NATO. Události na Krymu a nyní na východě Ukrajiny podle něj změnily předpoklady evropské bezpečnosti. Podle Pavla nyní končí období zřejmě jen jednostranně vnímaného partnerství NATO a Moskvy, kdy aliance brala Rusko jako partnera, ale ruské strategické dokumenty o ní stále uvažovaly jako o protivníkovi.
„Já nevím, proč my jsme na to nereflektovali. Možná v naději, že partnerství to překoná. Nepřekonalo a ruské vidění světa je trochu jiné, než jsme si mysleli," poznamenal Pavel. Není podle něj potřeba hovořit o nové studené válce, je ale třeba hledat hranice, za které západní země ve vztahu s Ruskem nepůjdou.
Aliance v reakci na ukrajinskou krizi posílila letecké hlídkování nad Pobaltím
Podle Breedlova musí aliance projít „strategickou adaptací", aby se uměla vyrovnat s ruskou schopností využít kombinace náhlých rozsáhlých vojenských cvičení, počítačových útoků i operací zvláštních sil k prosazení svých geopolitických cílů. „Bude to stát peníze, čas i úsilí. Ale obrana společných hodnot tyto náklady převyšuje," míní generál.
Pavel ocenil, že také v České republice začala být diskuse o bezpečnostní problematice v důsledku krize na Ukrajině věcná. „Chtěl bych pevně věřit, že už na příští rok vláda alespoň neznatelně zvýší výdaje na obranu," podotkl generál, který upozorňuje, že dosažení hodnoty výdajů ve výši 1,4 procenta hrubého domácího produktu v příštích pěti či šesti letech jen armádě umožní dál plnit základní úkoly. Teprve dobrý vývoj hospodářství a výdaje okolo dvou procent doporučovaných aliancí podle něj umožní rozvoj a modernizaci české armády.
Aliance v reakci na ukrajinskou krizi posílila letecké hlídkování nad Pobaltím, námořní přítomnost v Baltském i Černém moři a zvýšila frekvenci cvičení. Pavel dnes připomněl, že Češi nabídli k ochraně Pobaltí stíhačky Gripen, nakonec ale dohoda s NATO jen ze čtyř na sedm týdnů prodlouží jejich už dříve plánované podzimní nasazení při ochraně nebe nad Islandem.
Česko také letos přispívá přibližně 320 vojáky do aliančních sil rychlé reakce
Česko také nabízí pro případné alianční využití několik specialistů na vojenské plánování a četu, od příštího roku až celou baterii protiletadlové obrany vybavenou moderním přenosným systémem RBS-70 umožňujícím ochranu rozmístěných jednotek či letecké základny.
Alianční program intenzivnějších cvičení by mohlo doplnit společné česko-slovenské cvičení plánované na přelom září a října, uvedl Pavel.
Česko také letos přispívá přibližně 320 vojáky do aliančních sil rychlé reakce (NRF). Podle generála Breedlova je koncept těchto sil jednou ze součástí nynějších aliančních úvah, jak na novou situaci reagovat. „NRF dělají skvěle to, co po nich chceme. Ale chceme po nich tu správnou věc tváří v tvář nové hrozbě?" vysvětlil český generál. Podle Pavla se v NATO diskutuje také o možných změnách struktury rozmístění aliančních sil, tedy velitelství i jednotek, v Evropě.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: čtk, mp
