Účastníci Trialogu, pořádaného spolkem Svatopluk, se zaměřili na nadcházející sjezd Sudetoněmeckého landsmannschaftu v Brně, který vnímají jako událost s hlubokým politickým podtextem. Moderátor a poslanec SPD Tomáš Doležal diskusi otevřel otázkou na postoj politiků a veřejnosti k této akci. Další poslanec SPD Josef Nerušil hned v úvodu vyjádřil překvapení nad tím, že politické elity i česká veřejnost projevují o celou věc v podstatě nulový zájem. Podle jeho názoru už dnes nejde o setkání skutečných pamětníků odsunu, ale o demonstraci sil, které se snaží otevírat staré rány.
„Jedná se o čistě politickou deklaraci společenských sil, které se v Brně projeví naprosto otevřeně,“ upozorňuje Nerušil. Podle jeho vnitřního tušení se tyto síly budou snažit rozdmýchávat protičeské a protinárodní nálady.
Předseda České strany národně sociální Michal Klusáček doplnil, že konání sjezdu přímo na českém území považuje za provokaci a zkoušku odolnosti české společnosti. Upozornil, že sudetoněmecké sdružení je politickou nátlakovou skupinou s velkým vlivem v Bavorsku, která podle něj neusiluje o skutečné smíření, ale o prosazování vlastních zájmů.
„Z pohledu morálního je to naprostý cynismus, aby se sudetoněmecká organizace scházela u nás,“ uvedl Klusáček.
Fotogalerie: - Vzpomínkový akt
Český stát jako suverénní celek by podle politika neměl takovou akci vůbec dopustit, protože sudetoněmecká strana chce relativizovat historii, což Českou republiku oslabuje nejen morálně, ale v budoucnu potenciálně i ekonomicky.
V pozadí je expremiér Petr Fiala
Debata se následně stočila k příčinám, proč k pořádání sjezdu v Brně dochází právě nyní. Josef Nerušil v tom spatřuje přímou souvislost s politikou předchozí vlády Petra Fialy (ODS), která podle něj byla vysoce nevstřícná vůči čemukoli, co zavání českým národním zájmem. Zdůraznil, že postava Petra Fialy, jakožto brněnského rodáka s dlouhodobými vazbami na německé organizace a Panevropskou unii, dává konání sjezdu v tomto městě jasnou logiku.
„Z akce bude politická manifestace vůči současné vládě a s tichým podtextem na podporu předchozí vlády,“ soudí poslanec.
Klusáček kritizoval současný způsob výuky dějepisu, který podle něj zveličuje události bezprostředně po válce na úkor hrůz páchaných Němci během okupace. Odmítl stavět na stejnou úroveň agresora a oběť.
Fotogalerie: - Den památky a vítězství
„Tady nejsou dva zranění. Oni byli agresoři,“ prohlásil Klusáček na adresu sudetoněmecké strany, kterou označil za základ pro rozbití Československa. Zároveň připomněl, že z republiky byli odsunuti jen ti Němci, kteří se zaprodali nacismu, zatímco čtvrt milionu těch, kteří zůstali loajální, v zemi setrvalo.
Nerušil vysvětlil, že za snahou o zvaní sudetoněmeckých organizací vidí pokus o „europeizaci České republiky“. Tento koncept podle něj nahrazuje Evropu národů „Evropou regionů“, což zapadá do logiky přeshraniční spolupráce. Účastníci diskuse se shodli, že pro zachování suverenity je nezbytné vrátit se k objektivní výuce historie a posílit národní hrdost, aby si Češi vládli sami sobě a nepřejímali zákony a diktát z ciziny.
Fotogalerie: - Proti Sudeťákům v Brně
Otázka smíření již byla podle nich vyřešena v uplynulých 30 letech, např. česko-německou deklarací, a současné aktivity Landsmannschaftu vnímají jako snahu o revizi historie a majetkové či politické vyrovnání, kterému by se český stát měl aktivně bránit.
Organizovaný odsun zabránil nekontrolovanému násilí
Tomáš Doležal v diskusi doplnil historický kontext osidlování českých zemí a upozornil, že německojazyčné obyvatelstvo nebylo zdaleka homogenní skupinou. Zdůraznil, že migrace do pohraničí i vnitrozemí neprobíhala pouze z území dnešního Německa, ale i z dalších regionů. „Můžeme mluvit o Beneluxu, Švýcarsku, Rakousku samozřejmě, takže těch skupin tam bylo více,“ podotkl poslanec.
V dějinách soužití podle něj existovaly lepší i horší doby, přičemž připomněl, že v éře Rakouska-Uherska se Němci stali dominantním politickým živlem. Češi přitom byli v určitém období loajálnější k vídeňskému dvoru než němečtí nacionalisté usilující o spojení s Německem.
Fotogalerie: - Voláme všechny Čechy!
Doležal dále vysvětlil, že konflikt mezi Čechy a Němci nebyl v rámci první republiky nevyhnutelný. Poukázal na existenci německých demokratických stran, jako byli křesťanští sociálové nebo sociální demokraté, které zůstaly loajální ke státu a podílely se na vládách. Vše se podle něj změnilo až s nástupem nacismu v roce 1933, kdy se politická orientace většiny německého obyvatelstva v ČSR radikálně proměnila.
V závěru své úvahy se Doležal dotkl i samotného poválečného odsunu, na který nabídl netradiční pohled. Uvedl, že organizovaný odsun mohl paradoxně mnoha lidem zachránit život, protože zabránil nekontrolovanému násilí.
„Ten odsun, když to řekneme natvrdo, i spoustě z nich pomohl zachránit život, protože jeho alternativou by nepochybně bylo pokračování a eskalace toho divokého odsunu a pomsta docela pochopitelná – neříkám, že omluvitelná – Čechů za ta příkoří,“ uzavřel Doležal s tím, že bez tohoto kroku by počet obětí pravděpodobně narostl o další desetitisíce.
Psali jsme:
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku
Dokumenty, zásady a pravidla ParlamentníListy.cz
Váš názor? (Hlasovali 3 čtenáři)
Souhlasíte s účastníky Trialogu, že pořádání sjezdu Sudetoněmeckého landsmannschaftu na českém území je nepřípustným oslabením naší národní suverenity?
