Miroslav Štěpán by sám sebe rád viděl v křesle nejmocnějšího muže tehdy se hroutící komunistické strany. Ve svých čtyřiačtyřiceti letech byl v podstatě mladou komunistickou krví a chtěl stranu obměnit tak, aby se udržela u moci. Prozradil to na sebe v roce 2003 v rozhovoru s historikem Miroslavem Vaňkem.
„Studenti mu to ale spočítali. Mezi hesly se objevovalo i 'Nechceme Štěpána, chceme novou vládu' či 'Na Štěpána bez Štěpána'. Korunu tomu ale dali až dělníci v ČKD. Komunisté totiž sázeli právě na dělnickou třídu. Dokud na náměstích byli jen studenti, disidenti a inteligence a dokud dělnické kolektivy houfně vyjadřovaly podporu, mělo vedení strany naději, že problémy ustojí jako vždy předtím. Ale pak v ČKD vystoupil Miroslav Štěpán a byl konec," shrnuje situaci ČT.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
