Debatu s názvem „Mrtvé, nebo spící? Německo po východní politice“ („Dead or dormant? Germany after Ostpolitik“) organizoval Ústav mezinárodních vztahů, spadající pod ministerstvo zahraničí. Docent z Oxfordské univerzity Ian Klinke se zamýšlel nad tím, kam po únoru 2022 jeho země směřuje. Hovořil zejména o třech hlavních tendencích – atlantismu, východní politice (Ostpolitik) a strategiích založených na geopolitice.

Američané jsou prý podobně nepopulární jako Rusové

Jak připomněl Klinke, Západní Německo po druhé světové válce mělo jednoznačně atlantickou orientaci, tedy vazbu na USA. Zaštiťoval ji dlouholetý kancléř a šéf CDU Konrad Adenauer. Sociální demokraté ale koncem 60. let přišli s východní politikou, tedy postupnou normalizací vztahů s Moskvou a také komunistickou NDR. A to navzdory invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. 

Tváří nové politiky se stal kancléř Willy Brandt, který za ni dostal i Nobelovu cenu míru. Neméně podstatnou roli ale hrál Egon Bahr, který zůstal výraznou zákulisní postavou SPD až do své smrti v roce 2015. Podle Klinkeho měl velký vliv i na kancléře Gerharda Schrödera. Ten by nyní měl podle Moskvy vyjednávat o obnovení vztahů mezi Evropou a Moskvou, což ale německá vláda kategoricky odmítá.

Velkou ránu zasadil východní politice ruský vpád na Ukrajinu před čtyřmi lety. Německý expert uvedl, že mocenská síť, která spolupráci s Ruskem tradičně prosazovala, ztratila svůj vliv, a to včetně bývalého šéfa SPD Schrödera. Citoval průzkumy veřejného mínění, které naznačují, že Rusko je nyní pro německé občany extrémně nepopulární – na rozdíl od Francie a Británie. Výraznou ztrátu ale prý utrpěli i Američané, kteří na tom jsou v očích Němců podobně jako Rusové.