Šéf sociálnědemokratických poslanců Thomas Oppermann na Twitteru uvedl, že je spokojený. "Dobré výsledky. Podrobnosti dopoledne," napsal.
Německo podle DPA v roce 2016 na zvládání azylové situace navýší rozpočet o tři miliard eur (81 miliard eur). Spolkové země a obce dostanou další tři miliardy eur.
Šanci získat azyl ztratí lidé z balkánských zemí
Dalším opatřením, na kterém se vládní strany dohodly, je rozšíření seznamu bezpečných zemí, jejichž občané nebudou moci získat azyl. Nově na výčtu budou všechny balkánské státy, které nejsou členy Evropské unie. Prozatím jsou od roku 2014 na seznamu Srbsko, Bosna a Hercegovina a Makedonie, nyní k nim budou přidány také Kosovo, Albánie a Černá Hora. Cílem tohoto opatření je vyloučit žadatele o azyl z jihovýchodní Evropy, což uvolní kapacity pro válečné uprchlíky ze Sýrie či Iráku nebo neklidného Afghánistánu.
Německo rovněž ke zvládání krize a prevenci navýší prostředky v rozpočtu ministerstva zahraničí o 400 milionů eur ročně (zhruba 11 miliard korun). Počítá se také s posílením stavů spolkové policie, v následujících třech letech to bude 3000 nových míst.
Vládní strany chtějí, aby uprchlíky přijímaly i ostatní státy EU
Na evropské úrovni požadují německé vládní strany mimo jiné "solidární a spravedlivé rozdělení a přijetí uprchlíků potřebujících ochranu mezi ostatní členské státy EU". Povinné kvóty odmítají východní země EU a také Británie, tyto státy trvají na dobrovolném přijímání běženců. Koalice také chce účinný postup proti převáděčům a pašerákům lidí či posílení role EU v boji proti příčinám uprchlických vln.
Straničtí předáci shodli na tom, aby žadatelé o azyl v úvodní fázi přijímání dostávali v co největší míře místo hotovosti věcnou pomoc. Pokud bude nutné hotovost vyplácet, tak nanejvýš na měsíc dopředu. Vyplácení hotovosti bylo dosud vnímáno jako konfliktní bod mezi unií CDU/CSU a SPD.
Podle azylového zákona mají běženci v Německu právo na příspěvek na potraviny, ubytování, oblečení a zdravotní péči. Německo jim ale pro tyto účely nedává peníze, ale poskytuje jim účelově vázané poukázky nebo jim přímo dané věci zajišťuje. Kromě toho mají žadatelé o azyl nárok na měsíční kapesné, jeho průměrná výše činí 360 eur (9700 Kč).
Německo o uplynulém víkendu přijalo takřka 20.000 běženců, kteří do země přijeli z Maďarska přes Mnichov. Celkem v letošním roce německé úřady očekávají 800.000 žadatelů o azyl.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
Předpokládané složení nové vlády:
předseda vlády: Petr Fiala (ODS), ministr vnitra: Vít Rakušan (STAN), ministr pro místní rozvoj a digitalizaci: Ivan Bartoš (Piráti), ministr zemědělství: Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), ministr financí: Zbyněk Stanjura (ODS), ministr zdravotnictví: Vlastimil Válek (TOP09), ministr školství: Petr Gazdík (STAN), ministr práce a sociálních věcí: Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministryně obrany: Jana Černochová (ODS), ministr spravedlnosti: Pavel Blažek (ODS), ministr průmyslu a obchodu: Jozef Sikela (BPP), ministr dopravy: Martin Kupka (ODS), ministr zahraničí: Jan Lipavský (Piráti), ministr životního prostředí: Anna Hubáčková (BPP), ministr kultury: Martin Baxa (ODS), ministr pro evropské záležitosti: Mikuláš Bek (BPP), ministr pro legislativu: Michal Šalomoun (BPP), ministryně pro vědu a výzkum: Helena Langšádlová (TOP09).
autor: vam, čtk
