Která strana izraelsko-palestinského konfliktu má větší díl vašich sympatií?Anketa
„Pravděpodobnější je ta ukrajinská verze,“ uvedl v úvodu politický geograf, jestli se přiklání spíše k ruskému, či ukrajinskému tvrzení.
„Všechno se bude odvíjet podle toho, co se bude dít dál,“ predikoval další vývoj. Podle něj je namístě také otázka, jak se Rusko staví k institutům bilaterálního práva.
Proč incident právě teď, je možné, že se za útokem skrývá plánované načasování, zajímá moderátora. „Pokud jde o načasování, netroufám si spekulovat, nevím,“ uvedl Romancov s tím, že co se týká polohy, je zásadní otázka, jakým způsobem se Rusko v oblasti chová. Uvedl v tomto kontextu porušování pravidel ze strany Ruska.
Na stole jsou také spekulace o snaze odvrátit pozornost ruského prezidenta od jeho klesající popularity na domácí scéně, „Jestli je to tento případ, nevím,“ uvedl a dodal, že jeho styl politiky pak odráží to, jak je hodnocen doma nebo v zahraničí.
„Není důvod nevěřit Ukrajincům,“ okomentoval zveřejněný záznam, který zachytil konverzaci ruských námořníků těsně před srážkou. Podle něho ze záznamu jasně vyplývá, že to nebyla žádná náhodná srážka, že tam byl jasný manévr. „Vyvinul velké úsilí, a byl nakonec úspěšný,“ okomentoval srážku lodí Romancov.
Romancov také stručně shrnul provoz v Kerčském průlivu. Podle něj k tomu, aby byl provoz lodí mezi oběma zeměmi bezkonfliktní, je potřeba se vrátit k právní úpravě z roku 2003, ke které se obě země přihlásily. Především připomněl problematiku vnitřních vod. Oba státy se podle něho dohodly, že i nadále budou považovat Azovské moře za vnitřní vody, kde se státy dohodnou, jak se budou lodě pohybovat, tak aby to vyhovovalo oběma stranám. „To je to, co Rusko nedělá,“ uvedl Romancov a dodal, že mezinárodní právo říká něco, co by měly akceptovat Rusko i Ukrajina. V zásadě ale podle něj záleží na dobré vůli. Rusko podle Romancova nastolilo novou situaci, kdy má sílu a kapacity si jednostranně vynucovat, ale to podle něho neznamená mít právo si to vynucovat podle mezinárodního práva.
Současně připomněl i nynější stav Ukrajiny. „Je to země, která je pod obrovským tlakem,“ řekl a pokračoval, že země je ve válce a má problémy s transformací ekonomiky, což se vše promítá do celkové situace.
Podle politického geografa je současná situace odlišná od anexe Krymu. Rusko tentokrát nenapadlo pouze Ukrajinu, dává najevo zbytku světa, že se podle ruského precedentu může začít chovat jakákoliv námořní velmoc. Je třeba si podle něho v tomto ohledu uvědomit výrazné procento těžby nerostných surovin, které je přepravováno po moři.
Dopady na Českou republiku pak vylučuje. „V tento okamžik žádný,“ odpověděl na dotaz dopadu na Česko. Současně se nedomnívá, že by mělo nastat zlepšení vzájemných vztahů. „Zatím se to nepodařilo od anexe Krymu, ty vztahy jsou špatné, nelze očekávat, že dojde k nějakému výraznému zlepšení,“ míní Romancov.
A jaké bude mít spor dopady uvnitř jednotlivých zemí. „Uvidíme, co se bude dít v Rusku,“ uvedl Romancov s tím, zda se bude provolávat sláva ruskému prezidentovi. Pokud jde o Ukrajinu je podle něho otázka, jak se Ukrajinci postaví k tomu, že jejich lodě byly zadrženy. „Co tohle uvnitř vyvolá, netroufám predikovat,“ vysvětlil s tím, že jistý je si tím, že nenastane zlepšení vztahu. „Ten je dlouhodobě špatný,“ zopakoval závěrem.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: sla
