Bývalá estonská premiérka Kallasová přišla do funkce s přístupem, který někteří úředníci EU považovali za příliš přímý a odchylující se od ustáleného diplomatického jazyka, obzvláště v otázkách týkajících se Ruska a války na Ukrajině. „Stále se chová jako premiérka,“ řekl jeden z diplomatů Evropské unie pro Politico. On a dalších devět diplomatů poukázali na řadu chybných kroků Kallasové už během prvních měsíců jejího působení ve funkci vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

Za radikální byl považován i její výrok na síti X, který napsala na jedné ze svých cest do Kyjeva. A to že „Evropská unie chce, aby Ukrajina vyhrála válku“ proti Rusku.

„Když ji posloucháte, vypadá to, že jsme s Ruskem ve válce, což není stanovisko EU,“ stěžoval si jeden z představitelů Evropské unie.

Po návratu z mnichovské bezpečnostní konference se pak Kallasová snažila prosadit zvýšenou vojenskou pomoc pro Ukrajinu. Rozeslala dvoustránkový dokument, ve kterém požadovala od 27 členských zemí EU, aby shromáždily alespoň 1,5 milionu kusů dělostřelecké munice. Návrh, který předložila nečekaně v neděli večer před nadcházejícím setkáním zahraničních věcí. Kallasová argumentovala, že její požadavek na úměrný finanční příspěvek od jednotlivých zemí podle velikosti jejich ekonomik by donutil větší státy jako Francii, které na obyvatele přispívají méně, aby více přispěly. Její přístup byl však některými vnímán jako nátlak.

„Přišlo to tak nějak z ničeho nic. Proces mohl být lépe řízen, aby lidi nepřekvapil,“ řekl další z diplomatů.