Decroix na úterní tiskové konferenci reagovala na otázky ohledně bitcoinové aféry, kvůli které odstoupil bývalý ministr Pavel Blažek a je vyvoláno hlasování o nedůvěře vládě. Pak se pokusila vysvětlit, jak ministerstvo nakládá s bitcoinovým darem v hodnotě přibližně jedné miliardy korun.
Část bitcoinů byla již prodána a výnos z těchto transakcí je na účtu ministerstva spravedlnosti. U další části, která byla rovněž prodána, ale ještě nebyla plně vypořádána, ministerstvo drží jak bitcoiny, tak odpovídající částku v korunách. Oba případy nyní posuzují právníci, aby se předešlo případným nárokům na náhradu škody ze strany kupujících. Třetí částí jsou smlouvy, které zatím nenabyly účinnosti. Podle ministryně je správné takové transakce „stornovat“.
Na dotaz CNN Prima News, zda se již objevil kupec, který chtěl od transakce odstoupit a bitcoiny vrátit, Decroix odpověděla, že ministerstvo sice obdrželo dotazy od právních kanceláří zastupujících kupující, ale zatím neeviduje žádnou žádost o vrácení bitcoinů. Kupci se nicméně zajímají o původ těchto prostředků.
Ministryně spravedlnosti oznámila, že podobné tiskové konference bude pořádat pravidelně každé úterý.
Decroix napadá vydání elektroniky Tomáši Jiřikovskému
Mezitím Eva Decroix podává stížnost pro porušení zákona proti rozhodnutí Krajského soudu v Brně, který vydal zadrženou elektroniku odsouzenému provozovateli darknetového tržiště.
Stížnost pro porušení zákona je mimořádným opravným prostředkem, který může využít ministryně spravedlnosti. Ministryně Decroix se rozhodla podat svou první stížnost v tomto konkrétním případě kvůli závažným vadám v soudním rozhodnutí a nutnosti, aby zákonnost vydání majetku posoudil Nejvyšší soud transparentně.
O vydání zadržené elektroniky Tomáši Jiřikovskému rozhodl Krajský soud v Brně. Soud Jiřikovskému podle iRozhlas.cz vydal celkem sedm notebooků, dva netbooky, stolní počítač, tři iPady, mobilní telefony, dvoje chytré hodinky, přenosná úložiště a herní konzoli.
Podle Decroix bylo rozhodnutí o vydání elektroniky „nezákonné, neboť je zcela nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, zmatečnost a vnitřní rozpornost, nerespektuje závazný právní názor Nejvyššího soudu v předchozím řízení, a zároveň je stiženo excesivně vadným vyhodnocením důkazů“.
Stížnost, kterou ministryně podává v neprospěch odsouzeného, nemůže sice rozhodnutí zvrátit, ale může ovlivnit budoucí rozhodování soudů v podobných případech. Zejména právě pokud by se jednalo o určování výnosů z kybernetické trestné činnosti.
„Stížnost pro porušení zákona podává ministryně spravedlnosti výlučně v neprospěch odsouzeného provozovatele tržiště a jeho bývalé ženy, neboť je přesvědčena, že napadené rozhodnutí je stiženo takovými vadami, že nebylo v souladu s právními předpisy a související judikaturou postaveno najisto, že má dojít k vydání věcí zajištěných v trestním řízení,“ uvádí se v tiskové zprávě od ministerstva spravedlnosti.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Kratochvílová