„Celé je to o snaze zemí eurozóny uklidnit trhy, vyslat jim signál, že členské země eurozóny mají zájem o rozpočtově zodpovědná řešení,“ uvedl v rozhovoru pro Hospodářské noviny vrchní ředitel evropské sekce ministerstva zahraničních věcí Jaroslav Kurfürst.

Díky snížení ratingu u devíti zemí eurozóny bude podle Kurfürsta vyvíjen větší tlak na to, aby se smlouva podepsala co nerychleji. Přitom u nás může být projednávání účasti na projektu obtížné vzhledem k nesouhlasu prezidenta republiky. Jaroslav Kurfürst v tom však problém nevidí.

Jiné mechanismy než Lisabon

„Rozhodně to neznamená, že by ta smlouva, která nyní nese název „o stabilitě, koordinaci a správě v ekonomické a měnové unii“ nevstoupila v platnost, jak tomu bylo v případě Lisabonské smlouvy, kde se vyžadoval souhlas všech. Tato dohoda má jiné schvalovací procedury i jinou váhu,“ uvedl v rozhovoru Kurfürst.

„Důležité je, že ta smlouva nestojí a nepadá s tím, jestli se k ní Česká republika připojí nebo ne. V posledním návrhu smlouvy se předpokládá, že bude platit v případě, že se k ní připojí dvanáct zemí eurozóny. Náš podpis by byl výrazem politické podpory ke snaze eurozóny zvolit tato rozpočtově zodpovědná řešení,“ doplnil.