Ke změně v soudní praxi vedlo ministerstvo spravedlnosti to, že u mnohých trestných činů vzniká velká nemajetková újma a jen zanedbatelná škoda. „Jde kupříkladu o znásilnění, pohlavní zneužívání nebo ublížení na zdraví, kde vznikne minimální škoda třeba na oblečení, ale na osobnostních právech je újma obrovská,“ řekl deníku Právo náměstek ministra spravedlnosti František Korbel.
Je nutné se včas připojit k žalobě
„Je to pozitivní novinka, důkazem toho je aktuální kauza usmrcení spisovatelky Simony Monyové, kde trestní soud přiznal odškodnění jeden a čtvrt miliónu korun. Dříve v trestním řízení lidé nemohli nic takového nárokovat a pro soudce bylo nedůstojné, že třeba v případě znásilněné ženy jí mohl přiřknout pár korun za roztrhané oblečení, ale nic za trauma, které utrpěla, a musel ji odkázat na civilní soud,“ vysvětlil soudce brněnského krajského soudu Michal Ryška.
V trestním řízení je třeba v prvé řadě přezkoumat, zda se poškozený připojil řádně a včas se svým nárokem na náhradu škody, tedy zda nejpozději před začátkem dokazování u hlavního líčení soudu předložil konkrétně vyčíslený a odůvodněný návrh.
„Jestliže je rozhodováno o majetkové újmě, je pochopitelně pro soudce snazší vycházet z objektivně doložitelných skutečností, jako je například ušlý zisk, cena poškozené věci anebo náklady spojené s léčbou,“ prohlásil soudce trestního úseku brněnského krajského soudu Michael Vrtek.
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: joh
