Když bylo v roce 2013 definitivně jasné, jak dopadly volby, existovaly v podstatě dvě možnosti. Buď se tradiční strany mohly spojit proti Andreji Babišovi a jeho ANO a doufat, že voliči za čtyři roky už nebudou hlasovat pro budovatele holdingu Agrofert, nebo ho mohly zkusit vtáhnout do politiky a počítat s tím, že se hnutí ANO rozpadne stejně, jako se rozpadly třeba Věci veřejné a další podobné politické novotvary. Kalkul to byl poměrně logický, leč nevyšel.

„Během čtyř let se ukázalo, že Babiš je natolik predátorsky orientovaný psychopat, že není ochoten tolerovat vedle sebe jinou ‚přirozenou‘ oligarchii a naopak se ji snaží aktivně potírat díky novým mocenským ‚hračkám‘, které dostal do rukou díky obsazení několika důležitých ministerstev svými vlastními zaměstnanci a možností vetovat podstatnou část legislativy ohrožující jeho mocenské plány,“ poznamenává autor.