Křeček podle svých slov s úlevou sleduje, že výsledek voleb přispěl k jisté jednotě. Měli bychom si však prý být vědomi, že do budoucnosti to rozhodně stačit nebude. „Obavám se totiž, že v kampani k zásadnějšímu pochopení rozdílu mezi vznikem většiny, mezi podporou většinového politického názoru a tím, co považujeme za občanskou společnost, příliš nedošlo,“ uvádí veřejný ochránce práv.

„Politická jednota dosažená volbami je sice nezbytným předpokladem pro reformy a další kroky v uspořádání státu, ale není, resp. nemusí být trvalou skutečností. Naproti tomu bez vědomí existence občanské společnosti, které je založeno nikoliv na většinovém souhlasu, ale na respektu i k tomu, na čem obecná jednota nepanuje, se společnost – má-li býti demokratickou – trvale neobejde,“ pokračuje Křeček.

Rozdíly se ve volební kampani zřetelně projevily: „Nemálo lidí nechtělo slyšet jiný názor než svůj vlastní. Bránili tomu, aby odlišné názory mohly být na náměstích vůbec vysloveny. To pro budoucí politiku vůbec není dobré,“ upozorňuje a ptá se: „Komu prospělo nazývat v kampani jedny válečnými štváči a druhé ruskými šváby?“ Připomíná také, že významné rozpory v celé řadě otázek, které zde byly před volbami, přece nezmizely.