Základní koncept korupce je klasický archaický korupčník z 90. let: Předám obálku, za to dostanu nějaké rozhodnutí, zprivatizovanou jednotku nebo podobně. Pak jsme se, podle Závodského, posunuli dál přes systém stranických kont a praní peněz ve prospěch politických stran. Přes ten systém plutokracie, okolo vlády 2006-2010, k systému zakládání politických stran.
A teď přicházíme k tomu, že nastupuje Andrej Babiš někdy v roce 2013 a říká: zatočíme s korupcí. „Ono výrazně ubylo korupce těch 90. let, ale nahradilo ji něco, co je podstatně sofistikovanější a budí to dojem, že to není korupce. Opak je pravdou, a naopak je to ještě tisíckrát hnusnější systém,“ míní Závodský.
„Tato korupce neohýbá jenom majetek státu, ale ohýbá hybridním působením velmocí celou demokracii v České republice. Výměnou za to, že nějaký oligarcha získá v Asii nějakou zakázku, tak je určitým způsobem prostituovaná celá země, prostituovaná demokracie a prostituovaný například vztah k lidským právům,“ popisuje dnešní korupční mechanismy.
Od nástupu Andreje Babiše do křesla premiéra a za působení Miloše Zemana v mezinárodní politice prý – podle slov Závodského – korupce vystoupala na svůj vrchol. Ve své nové knize chce Závodský upozornit, jak vážná situace v České republice nyní je.
Babiše zařadil jak do kategorie oligarcha, tak do kategorie prostitut.
„Používám zkratku oligoprostitut, který má svoje média, má svoje ekonomické zájmy, má je provázané s tím, jak bude aplikovaná, ale i tvořená legislativa. Zároveň má i své ekonomické zájmy v zahraničí a neváhá jich skrze svoji společnost využívat a zneužívat, právě třeba v podobě miliardového úvěru od čínským státem vlastněné banky,“ přibližuje Závodský, podle nějž je pro Babiše veřejná moc pouze nástrojem k upevnění jeho moci soukromé.
Mezi nižší oligarchy Závodský řadí Petra Kellnera, který má podle něj výrazný vliv na působení zejména hlavy státu. „Máme i řadu dalších menších oligarchů, jako pana Křetínského, kteří nepochybně měli poměrně významný vliv na regulaci legislativy v některé oblasti,“ dodává Závodský, s tím, že tito lidé stojí vně státní moci a nezapojují se do ní přímým způsobem.
Externalitou vrcholové korupce je deformace demokracie a s tou je potřeba skutečně prostředky občanské společnosti bojovat, pokračuje Závodský. „Může přispět k určitým fatálním následkům pro fungování právního státu, jak ho známe, nebo jak bych si ho já přál předat dětem,“ dodává.
Existuje recept, jak z toho ven?
„Lidé by se měli přestat chovat stylem, že tu vrcholovou politiku změní někdo mimo ně. Nikdo je neodstraní. Očekáváme nějaký zásah z Bruselu, očekáváme vnější zásah, ale cesta je opačná. Musíme se snažit skutečně si vymezovat malé cíle, kterých můžeme dosáhnout. Jestli se tyto drobné iniciativy, tisíce a desetitisíce těchto iniciativ, navzájem propojí, tak můžeme měnit tu vrcholovou politiku skrze existující občanskou společnost,“ sděluje právní expert Nadačního fondu proti korupci Ondřej Závodský.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
