O smrtelné nebezpečnosti nemrznoucí chemikálie si žena údajně přečetla v časopise. V obchodě pak koupila litr kapaliny a předstírala, že ji má pro někoho jiného. Děvčeti, které se vrátilo po víkendu stráveném s otcem, dala 30. srpna večer vypít čaj s fridexem. U soudů jí přitížilo, že čin spáchala zákeřným způsobem.

Žena si podle obžaloby už předem připravovala alibi. Bývalému druhovi s předstihem telefonovala, že dceři je špatně, zvrací, a ptala se, co jedla. Podobně se vyjádřila i ve školce. Vše prý naplánovala tak, aby případná vina padla na jejího bývalého druha.

Když se děvčeti po pozření nápoje udělalo špatně, nejdříve prý matka zavolala svému známému. Záchranáře kontaktovala až hodinu po půlnoci. I když ji lékaři varovali, že dítě může zemřít, celou dobu popírala, že by dívka pozřela něco jedovatého. Podle spisu dokonce tvrdila, že dceři je zle vždy, když se vrátí z návštěvy u otce. Na skutečnou příčinu vážného stavu dítěte lékaři přišli až druhý den dopoledne po sérii vyšetření.

Požití jedovaté látky způsobilo holčičce těžkou poruchu vědomí, rozvrat vnitřního prostředí, hypertenzní krizi a poškození ledvin. To, že dítě nezemřelo, nebylo podle soudů zásluhou matky, která nakonec přece jen záchranáře zavolala, ale lékařské péče.

Před plzeňským krajským soudem ani odvolacím senátem se žena k činu nepřiznala. Nevypovídala, jen opakovaně prohlásila, že je jí líto toho, co se stalo. V odvolání uvedla, že se k události nevyjádřila, protože trpí výpadky paměti. Své dceři by prý nikdy neublížila.