I když to politici nemají v pracovní náplni, hodně času věnují tomu, aby občané nestrádali absencí nepřátel. Kromě toho, že nás politici na existenci nepřátel při každé příležitosti upozorňují, nepromarní žádnou možnost stará nepřátelství přiživit a zasloužit se o nepřátele nové.
Máme nepřátele zahraniční a domácí, individuální a kolektivní, definované nepřátelskou ideologií, nepřátelským náboženstvím, anebo neslučitelností s našimi hodnotami. Máme nepřátele skutečné a fiktivní, přičemž mezi ty nejnebezpečnější nepřátele patří naši přátelé.
Nepřátelé mají v politice důležitou funkci. Obtížně by se bez nich ovládali občané. Nepřátelé jsou záminkou k omezování občanských práv a svobod v rámci předběžné ostražitosti, neboť nepřítel nikdy nespí. Vyhlášením oficiálního vnějšího nepřítele stát definuje nepřátele vnitřní. Jsou jimi občané, kteří sympatizují s oficiálním nepřítelem, a především lidé, kteří se zdráhají oficiálního nepřítele veřejně nenávidět a rituálně poplivat.
V minulosti, do sametového převratu, pozůstávalo portfolio našich nepřátel z imperialistické Ameriky, revanšistického západního Německa, kolektivního kapitalistického Západu a z domácích antisocialistických živlů (kulaků, klerikálů, buržoazních nacionalistů, revizionistů…) V současnosti nám politici coby oficiální nepřátele vytáhli z globálního klobouku Rusko, Čínu, Severní Koreu anebo Maďarsko, přičemž vnitřním nepřítelem je sympatizant „tyrana“ Putina, „nedemokratického“ Orbána, a také euroskeptik, pacifista a ten, kdo je ostentativně nezelený či neduhový.
Jezdíte nakupovat do blízkého zahraničí?Anketa
Jelikož jsou si v praxi nepřátelé a přátelé nepříjemně podobní, politici se při jejich prezentaci neobejdou bez selektivního, alternativního metru. Nepříteli se přisuzuje špatný úmysl, příteli dobrý. Zamlčí se dobro, které spáchá nepřítel, a zlo, kterým se vyznamenal přítel. Nepřítel útočí, přítel se brání. Nepřítel samozřejmě lže a přítel má pravdu, i když ji zrovna nemá. Zločin nepřítele se odsuzuje bez ohledu na to, zda ho spáchal, a co spáchá přítel, se toleruje, protože pokud by i něco spáchal, určitě to myslel dobře.
Množství nepřátel a intenzita nepřátelství roste úměrně tomu, kolik se k moci dostane politiků, kteří se profilují konfliktem. Politici, kteří upřednostňují konsenzus, kompromis, domluvu, jsou dnes v menšině a zdá se, že to takto nějaký čas i zůstane. Občan, který nepřátele nepotřebuje a přátele má vlastní, doplácí na to, že mu politici notoricky vnucují špatné nepřátele. Znepřátelí si toho, kdo má co nabídnout, z koho by byl užitek. A výběr přátel? Vrána k vráně sedá, čili naprostá katastrofa.
Psali jsme:
autor: Ivan Hoffman
